Aliens vs Predator - preview

Rok 1999 se do mé mysli zapsal nezapomenutelným písmem. Vyšla totiž hororově akční legenda zvaná Aliens vs Predator. Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si vzpomenu, jak jsem s útočnou puškou pomalu procházel temnými koridory a očima těkal z chodby na detektor pohybu a zase nazpět. Nebo když jsem se za vetřelecké mládě lehounce kradl větracími šachtami a posléze svižně likvidoval jednoho nepřítele za druhým...


Ano, AvP bylo úspěšné, a proto se také dočkalo několik datadisků a jednoho pokračování, které svého předchůdce v lecčem převýšilo. A je tu jistá pravděpodobnost, že se historie zopakuje, protože studio Rebellion, které má na svědomí první AvP titul, si v kancelářích už nějakou dobu kuchtí třetí pokračování.

Vedle Aliens Colonial Marines se tak na scéně objevuje druhá akční hra, která hodlá z mariňáckého a vetřeleckého univerza vytěžit co možná nejvíce. Až na to, že AvP má v rukávu ještě predátora!

Jak už se u této série stalo zvykem, kampaně budou tři, tedy pro každou rasu jedna. Všechny budou zasazeny na nově objevenou a obydlenou planetu určenou k těžařským účelům. Nenasytní lidé na ní totiž těžili trochu hlouběji, než měli a našli prastaré predátorské ruiny plné nevylíhnutých vetřelčích vajec. Situace potom nabrala na obrátkách, když se pár vajec rozevřelo a pavouci zahnízdili. Kolonií se roznesla panika a vlna teroru. Na místo byly proto pozváni vesmírní mariňáci, kteří měli posloužit jako ochrana, ale nikdo z nich nevěděl, že ruiny také do vesmíru vyslaly signál a k planetě se ve své lodi blíží skupinka predátorů. Všechno je tedy ve starých kolejích a doposud nepojmenovaná planeta bude svědkem toho nejkrvavějšího masakru – jako za starých časů.


Oproti minulým dílům, má dnešní AvP výraznou převahu v technické vyspělosti. Všechny obrázky, které vidíte okolo, totiž nejsou upravené a doopravdy zachycují grafiku přímo ze hry. Autoři si na prostředí a atmosféře dávají opravdu záležet, a tak se můžete připravit na koridory plné temných stínů a děr propálených kyselinou, nepřehledné džungle a modely charakterů, z nichž vám bude běhat mráz po zádech.

Vedle vyspělého technického zpracování je nutno také podotknout, že s ním také umí umělá inteligence pracovat. Takový vetřelec si dokáže uvědomit, že je součástí prohrané bitvy a jednoduše uteče za roh, kde se schová do nejbližšího stínu. S trochou štěstí (smůly) si takovéhoto útoku ani nevšimnete – o to však potom bude zajímavější, když na vás bestie odnikud vyskočí a rozháže vaše útroby po celém okolí. Predátoři se zase nebojí využívat svého maskovacího pole a pohybují se v džungli tiše a nezpozorovatelně. Mno a mariňáci... mariňáci jsou, jako obvykle, nejslabší, díky čemuž je hra za ně nejděsivější.


Mezitím, co vetřelec je odkázán pouze na své drápy a ocas, zbylé dvě rasy – obzvláště pak lidé – se rády ověšují zbraněmi. Příznivci mariňáků se mohou těšit na klasický arzenál, v němž lze nalézt útočné pušky, brokovnice, těžké kulomety a tak dále. Predátoři mají zase své břitvoidní drápy, lovecké tyče, samonaváděné lasery, disky, dálkově odpalované bomby...

Volba strany proto bude, stejně jako u minulých dílů, zcela zásadní a měla by odpovídat vašemu hernímu stylu.  Mezitím, co mariňáci jsou klasičtí akční hrdinové, s vetřelcem se budete muset občas i stealthově za nepřáteli plazit. Predátor vám, naopak, dá pocítit ultimátní sílu vraždícího monstra a díky tomu bude hra za něj – pravděpodobně – nejjednodušší.


Ať se na nové AvP dívám, z které chci strany, vždy mi z něj vychází zatraceně lákavý titul. Někde v hloubi ve mně však vrtá jistá pochybnost, protože poslední hra, kterou jsem od studia Rebellion hrál, se jmenovala Shellshock 2: Blood Trails a při pomyšlení na ni, je mi docela nevolno. Nezbývá tedy než doufat! O tom, jak nakonec hra dopadla, se přesvědčíme v první polovině roku 2010.