The Godfather II - recenze

Autor: Filip Kulka | 20.04.2009
Žánr:  PC  | Recenze  | Akční
Multiplayer: ANO
Godfather II je nástupce mafiánské strategie, která čerpala příběh ze stejnojmenné knihy od Maria Puza. Jak se vývojářům z EA povedl druhý kousek této hry neobvyklého žánru? Byly zlepšené předešlé nedostatky? To vše se dozvíte zde.


    Hra začíná tvorbou Vaší postavy. Místy mi tato fáze připomínala spíše oddechové Simíky, než ostrou mafiánskou strategii. Menu pro úpravu obličeje či oblečení je velmi obsáhlé. Najdete zde několik druhů nosů, úst, očí, uší, ale dokonce i brýlí, knírků atd. U částí obličeje si můžete nastavit i jejich velikost, šířku a výšku. Pokud tuto část berete vážně, vznikne Vám velmi drsný chlapík, který budí respekt.


    Po dokončení vzhledu postavy se dostáváme již k samotnému příběhu hry, do kterého nás zasvětí dlouhé intro. V něm poznáme většinu důležitých mafiánů ze všech koutů světa a hlavně si vyslechneme proslov, který obsahuje nepříliš povzbudivé informace o dění na Kubě. Právě v tomto státě se nacházíte a zde vypukla velká revoluce. Nepřejdete po ulici, aniž byste neviděli jakoukoli přestřelku mezi mafiány a policií. Tím začíná Váš příběh, svého hlavního hrdinu Dominika máte ve vlastních rukou. Jako první úkol jste obdrželi bezpečně přepravit svého nastávajícího dona Alda Trapaniho z Kuby do New Yorku. Ten byl však i přes úspěšné přemístění na letiště zastřelen sniperem z  věže a Vy jste převzal jeho místo v rodině. Celá hra se odehrává na třech místech. Na již zmiňované revolučně pomatené Kubě, dále v New Yorku a na Floridě.


The Godfather II


    Jako každý Kmotr máte možnost rekrutovat do své rodiny nějaké své pomocníky. Zde máte mnoho možností na výběr. Každý člen Vaší rodiny má jinou specializaci a hodí se do jiných herních situací. Od této chvíle začíná logické uvažování hráče, který si musí pečlivě rozmyslet, zdali si do svého týmu vezme specialistu na výbušniny, rváče, žháře, kasaře, technika či medika. Odlišná specializace vede k velkým rozdílům mezi herními postavami. Specialista na výbušniny Vám dokáže vybourat cestu z banky, ale i z jiných, pečlivě střežených objektů. Jako jediný z herních postav dokáže vyhodit do vzduchu sídlo konkurenční rodiny. Rváč se za Vás velmi zdatně postaví do každé mafiánské bitvy a vykopne Vám jakékoli dveře. Žhář si již podle svého jména velmi rozumí s ohněm. Jeho využijete především při podpalování cizích sídel. Pro kasaře je otevření sejfu hračka. Technik dokáže rozstříhat plot a tím Vás dostat do míst, která by Vám jinak byla naprosto nepřístupná. Mít v týmu medika je velmi důležité, dokáže oživit každého člena Vaší rodiny. Tuto schopnost máte i Vy, ale medik je přeci jen specializovaný. Dokáže oživit i Vás a to velmi zajímavým způsobem – píchne Vám injekci a Vy najednou znovu žijete. Záleží tedy jen na Vás, koho si na začátku hry vyberete do své rodiny. Můžete však obsadit pouze dvě volná místa v rodokmenu, který budete postupem času doplňovat o nové specialisty. Všechny počiny své rodiny můžete ovládat v donově pohledu, který je velmi strukturovaný a najdete v něm všechny potřebné informace. Máte možnost posílat své vojáky jako obránce do Vámi ovládaných sídel anebo jako útočníky do objektů nepřátelských.


    Od své rodiny se dostáváme do města k hlavnímu cíli celé hry. Tím je vyhlazení všech nepřátelských rodin a získání jimi ovládaných objektů. Tato místa, kde se perou peníze, pašují zbraně či drogy anebo se zde prodávají lehké děvy, lze ovládnout pouze jedním způsobem - vyvinutím velkého nátlaku na vedoucího a pozdějším převzetím budovy. Tuto zajímavou vlastnost si Kmotr II mimo jiné převzal od svého předchůdce, kde patřilo vydírání k nejoblíbenějším herním činnostem. Po ovládnutí objektu je zapotřebí umístit do něj ochranku, ta však stojí dost peněz. Pokud vlastníte všechny zločinecké syndikáty jednoho druhu, obdržíte určitý bonus, např. neprůstřelné vesty pro všechny členy rodiny. Později se dostanete přes zápalné náboje a levnější stráže až k obrněným automobilům. Jako don můžete převzít jakákoliv místa, od kterých si můžete brát provizi z výdělku.


The Godfather II


    Nikdo Vás nenutí, abyste dělali úkoly, hru můžete v podstatě dohrát i bez nich. A to velmi jednoduchým způsobem – zničením nepřátelských rodin. Po všech třech herních místech jsou rozprostřeny tyto rodiny: Carmine Rosato, Tony Rosato, Granados, Almeida a Mangano. Pokud jste spíše akční hráč, máte možnost plnit všelijaké mise, mezi které patří například atentát na Fidela Castra. Úkoly jsou velmi propracované a vždy Vás zavedou k novému cíli. Ovládáte-li s nimi paralelně i zločinecké syndikáty, tak jste na nejlepší cestě k vyhlazení rodin. Některé Vás zavedou i k postavám, které spolupracují se zákonem, avšak potřebují vykonat nekalou činnost. Většinou se jedná o nájemnou vraždu, či zničení objektu. Je dobré tyto úkoly plnit a vytvářet si tím silné konexe s policií, soudci i politiky. Za to, že jejich žádost splníte, pomohou i oni Vám. Jako příklad bych zde uvedl možnost odvolání policejních jednotek při nepříjemných honičkách, či pošpinění nepřátelského mafiána, který půjde na nějakou dobu do vězení.


    Každá rodina má svůj rodokmen, ve kterém jsou tyto vrstvy: don, consigliore, podšéf, kápo a voják. Své podšéfy, kápa a vojáky můžete posílat na obrany Vámi ovládaných objektů. Stejně tomu může být i u Vašich protivníků. Ti budou neustále napadat Vaše zločinecké syndikáty. Hra by tedy byla pravděpodobně nekonečná, kdybyste žádného z nich nadobro nezabili. Avšak je tu malý háček, každého z protivníkových pomocníků musíte zabít přesně daným způsobem, jinak se v nemocnii uzdraví. Někdy se budete muset dostat do nejvyšších pater budov, abyste nepřítele shodili, nebo ho jako sniper zastřelíte odstřelovací puškou. Mezi další, velmi odreagovávající, patří smrt Molotovovým koktejlem, přejetí autem, uškrcení strunou, nebo umlácení heverem. Většina těchto činností není pro slabší nátury, jednoduše řečeno jsou přímo sadistické – to k této hře ale patři. Vývojáři si každopádně s těmito druhy vražd pohráli.


The Godfather II


    Ovládání je podle mě povedené, po chvilce hraní si na něj zvyknete. Logicky přednastavené klávesy se Vám zaryjí do paměti, avšak ovládání myší občas zaostávalo za mým očekáváním. Pohyb po chodníku byl mnohem jednodušší než jízda v jakémkoli veteránu.


    Mezi svými objekty musíte nějakým způsobem cestovat. K tomu slouží hlavně projíždějící automobily, které ve většině případů jedou stejnou rychlostí, jakou Vy běžíte. Pokud se k nějakému autu dostanete, ovládnete ho způsobem, který je spíše typický pro sérii GTA. Řízení automobilu je napoprvé velmi složité, ale po hodinách hry si na něj zvyknete. Myslím, že právě s dodávkami či osobními auty si EA moc nepohrálo. Při řízení se těžko dostanete do nějaké závratné rychlosti, a když chcete rychle zastavit, urazíte ještě dalších několik metrů v "neovladatelném autě na setrvačník".  Další možnost přepravy najdete na letišti. Zde Vám letuška nabídne místa, na která se můžete transportovat.


The Godfather II


    Velmi propracovaná je i komunikace s lidmi. Ať už s kolemjdoucími, tak s členy rodiny či již zmiňovanou letuškou. Během rozhovoru se Vám zobrazí nabídka, ze které si můžete vybrat, na co se chcete zeptat, nebo co chcete na danou otázku odpovědět. Dobře provedené jsou i titulky, které Vám překládají rozhovory. Občas se však zobrazí nějaká chyba v tom, že žena odpovídá jako muž, ale v tomto je čeština velmi náročný jazyk.


Za celou tu dobu hraní Godfathera II jsem objevil pouze jediný bug. Tou věcí, která zlobila, byly překvapivě dveře. Dokonce se mi stalo, že jsem uvízl mezi nimi a jiným předmětem, nebo přímo v nich. V některých situacích se tomuto bugu jen zasmějete, ale když je proti Vám celá řada mafiánů a Vy jste uvízli, tak to už si doopravdy ničím nepomůžete. I přes tuto herní chybu a přes občasné a hlavně bezdůvodné tygří skoky kolemjdoucích lidí pod Váš vůz si myslím, že se Kmotr II velmi povedl. Ať už příběhem, který byl však občas až moc průhledný, nebo zbraněmi či pestrostí vražd. Tuto recenzi bych ukončil velmi výstižným sloganem Kmotra: It´s only business.

Detaily

Platforma: PC
Multiplayer: ANO
Doporučená konfigurace: Windows XP, Vista[32bit], procesor 2800MHz, 1GB RAM [2GB-Vista], grafická karta s 256MB RAM, 9GB volného místa na disku
Hratelnost:
90%
Velmi povedená hra, ať už příběhem či pestrostí vražd.
Grafika:
70%
Logicky rozložené klávesy a otáčení myší, které je v některých případech spíše na škodu.
Zvuk:
90%
Grafická stránka hry se moc nepovedla, ale Kmotr to dohnal hlavně příběhem.
Výsledný dojem:
85%
Velmi kvalitní dabing a zvuky, které vydávají zbraně. Nic víc neočekávejte, ale kupodivu to stačí.

Chcete vidět další Recenze platformy PC? Přejděte na stránku PC Recenze.