The Abbey: Hříšné Opatství - recenze

Autor: Jana Bittnerová | 31.03.2009
Žánr:  PC  | Recenze  | Adventury
Tajemný vrah v opatství, které je vysoko na skále? Pentagramy a ďábelské obřady? Kreslená grafika? Co víc si přát…
    Je plno nápadů, které už byly kýmsi zpracovány. Ať už častěji, či méně. The Abbey upoutá rozhodně svou neotřelostí v tématu, i když nemůžu říci „to tu ještě nebylo“. O čem to tedy mluvím? Hra se odehrává v atmosféře opatství + vražda, což si myslím by ve vás mělo něco málo evokovat. Ano, míním tím slavnou postmodernistickou knihu od Umberta Eca – Jméno Růže. Nemyslím si, že by tuto knihu většina z vás četla (má 432 stránek a dnešní uspěchaná společnost na to nemá moc čas), ale možná jste zhlédli alespoň film. Adventura The Abbey je touto knihou trochu inspirována a některé znaky, či atmosféra je z ní jakoby vystřižená. Jestli je to špatně? Podle mě vůbec. Hra si propůjčuje pouze prvky, potřebné pro vlastní, neméně zajímavý příběh. A krom toho, že toto opravdu není žádná novinka, ukazují další knihy a TV seriály, jako například „Případy bratra Cadfaela“ plus mínus z roku 1994-98 a další...řekněme méně povedené. Každopádně jako adventura? To se jen tak nevidí.

    A teď už k příběhu. Máte někdy pocit, že se na vás všechno sype? Tak na naše 2 hrdiny se najednou valí obrovský kámen (popostrčen neznámou osobou), když jedou do opatství na koni a oslíkovi. Naštěstí se vám nic nestane, ale osoba v kápi vám uteče a tak vám nezbývá nic jiného, než dojet do opatství na vrcholu skály – které se stane vaším jediným herním místem. Vaše postava, za kterou hrajete, by se možná dala přirovnat k Sherlocku Holmesovi a váš novic, který vás všude následuje, k Watsonovi – jako takový ten hlupáček, který nic nechápe. Taky vám mimochodem na konci příběhu pěkně zatopí, ale víc neprozradím :). Každopádně, opat vás požádá o vyšetření nešťastné náhody, která se v opatství stala. Nebo že by to snad byla vražda? Další teorie tvrdí, že za to může ďábel. Hlavní hrdina je zde vykreslen jako klaďas, ale jako každý správný vyšetřovatel se nezastaví před ničím. A tak pátráte a pátráte, a když už si myslíte, že jste na něco přišli, tak se stane další vražda a věci se nepříjemně zkomplikují. Navíc, když se našemu hrdinovi moc nedaří, tak na něj bratři tlačí, že by si teda jako měl pohnout a ztrácí v něj důvěru. Stále to pro vás nezní lákavě?  Tak to je vážně škoda. Protože tento napínavý příběh je hlavní „tahoun skóre“ této adventury.


The Abbey: Hříšné OpatstvíThe Abbey: Hříšné Opatství

    Hrajete zde jen za jednoho hrdinu, což si myslím není na škodu. Vždyť vaše herní plocha je pouze klášter a tato hra dokazuje, že i na malé ploše lze zahrát velké divadlo. Je to možná trochu nezvyklé, protože ve většině adventur se nás grafici a programátoři snaží rozmazlit rozmanitostí a krásou (ať už fantasy barvičkami, nebo krásou temnoty). Zde, dle mého, takové věci moc nenajdete. Je to trochu škoda, ale na druhou stranu to není žádné velké mínus. Vždyť je grafika vystřižená jako z omalovánky. Že by vzpomínka na staré časy např. Broken Swordu? Malovaná grafika má něco do sebe, navíc když je v některých případech aplikovaná na 3D modely. Na rozdíl od okolí, které je udělané 2D. Trochu mi ale vadilo, že postavy, ačkoli otvírají u rozhovorů ústa, otvírají svoje huby jako rybka na suchu. Programátoři se vůbec nesnažili alespoň napodobit grafiku úst podle slov, která postavy říkají. No a ta gestikulace. Normální člověk si toho samozřejmě nevšimne, ale když se díváte pozorně, tak některé postavy třeba máchají pořád rukama a je to úplně to samé jako s těmi ústy.

    Myslím si, že rozhodně stojí za pozornost „hra světla“. Co tím myslím? Denního světla tam až tak moc není. Spíše to na mě působí, jako by bylo pořád zataženo. Ale hlavní je zde oheň. Ať už plane v krbu, v ohništi, nebo jen jako svíce. Programátoři si pohráli se světelnými efekty těchto zdrojů světla a celkem rafinovaně je promítli na 3D postavy a tím podtrhli plastičnost modelu. Jestli výsledek vypadá reálně, to už je druhá věc.

    Asi bych vytkla české verzi titulky a věty, z kterých vybíráte (ale myslím si, že v originále to není o nic lepší). Zaprvé se mi nelíbila velikost. Je to na jednu stranu pochopitelné, že autoři chtěli zabrat co nejmenší prostor, ale mě osobně se to špatně četlo. Tím se dostávám k druhé věci, která mi trochu vadila. Občas až zbytečně dlouhé rozhovory. Ale nejde o to, že by dlouho mluvili (i když to je taky pravda, v některých částech mi připadalo, jako bych se koukala na film), ale jde o to, že ony dlouhé monology/přednášky/úvahy nejsou moc rozdělené na více částí. A tudíž text, který se najednou objevil na obrazovce, zasahoval do půlky/třetiny monitoru a ten se mi opravdu nechtěl číst. Naštěstí ani tady nechybí funkce, pomocí které se dá celý text na obrazovce přeskočit. No a třetí věc – malá rozmanitost. Nemůžete vlastně říct či udělat nic, co by bylo nevratné a smrtelné. Máte-li na výběr z více odpovědí, je většinou stejně jedno, kterou vyberete. Odpověď na vaši otázku dostanete stejnou. Krom toho je taky celkem malá rozmanitost komentářů hlavního hrdiny, když zkoumáte prostředí. Jen pramálo vtipů a speciálních postřehů ze sebe hrdina vychrlí, když klikáte/spojujete/aplikujete na okolní předměty. Vtipem obecně tato adventura moc nesrší, ale občas se nějaké vtipné poznámky najdou. Další věc, kterou mohli udělat, je barevně rozlišit titulky, aby bylo poznat, kdo co říká. Rozhodně si myslím, že to neuškodí.

    Každopádně se mi líbilo, že ve většině případů se kamera během rozhovoru zaměřila na hlavní aktéry. Něco jako filmová kamera. Člověk se alespoň nemusí pořád dívat na stejné scenérie.

       

    Pokud bych měla vyjádřit svůj názor na obtížnost hádanek a úkolů, tak bych řekla, že nevím. V některých částech mi to šlo jako po másle, ale také se stalo, že jsem chodila pořád dokola po mapě (kterou si tuším vyvoláte písmenem „m“, ale teoreticky ji nepotřebujete k životu) a nic mě neosvítilo. Musela jsem si tedy vyhledat návod (stydím se, moc se stydím), ale vážně by mě asi nenapadlo, že se může hlavní hrdina, pán ve středních letech v hábitu, vysoukat celkem malým oknem ven na římsu a po ní přejít do vedlejší místnosti k opatovi. A to ještě musíte nařídit svému mladému doprovodu, ať vám udělá kozu, jelikož okno je vysoko. Na druhou stranu, úkoly dávají celkem smysl, i když jsem musela použít trochu fantazie.

    Taky nevím, jestli jsem měla jen já takovou smůlu, nebo je to i ve více případech – hra mi občas padala. Tedy po dvou hodinách hraní jsem zjistila, že tu není žádný autosave a celý zbytek večera jsem se chytala za hlavu s myšlenkou „jsem to ale blbec, že jsem si to neuložila“.

    Nesmím ještě zapomenout na hudební doprovod. Jako u většiny her, i zde si myslím, že je nesmírně důležitá atmosféra, navozená hudbou. U The Abbey se skladatelům sice nepodařilo vyvolat 100% atmosféru, ale i tak udělali pěkný kus práce. Téměř u každé lokace je jiná hudba a pěkně to celé dolaďuje.

    Na otázku, zda koupit či nekoupit, bych asi odpověděla takto: Baví vás adventury? Zaujala vás trochu recenze? Pokud jste si v duchu řekli na obě dvě otázky „ano“, tak do toho jděte. Jestli ale tomuto žánru neholdujete, tak to budou pro vás vyhozené peníze. Přece jen těch 600kč není až tak málo. Mám-li mluvit pro piráty, kteří nemají rádi adventury a pojem „peníze“ je pro ně cizí, tak vám, vážení přátelé hra zabere přes 2GB. A snad i drobná poznámka pro piráty milovníky adventur – stojí to za to.

Detaily

Platforma: PC
Doporučená konfigurace: Minimální konfiguace:
CPU 1,4 GHz, 512 MB RAM, 64 MB grafická karta
Doporučená konfiguace:
CPU 2 GHz, 1024
Hratelnost:
70%
Občas stupidní úkoly, ale zákys se najde.
Grafika:
65%
Neobvyklá...
Zvuk:
60%
Vcelku slušná hudba i ozvučení.
Výsledný dojem:
70%
Nenudila jsem se..

Chcete vidět další Recenze platformy PC? Přejděte na stránku PC Recenze.