Memento Mori - recenze

Autor: Jana Bittnerová | 16.07.2009
Žánr:  PC  | Recenze  | Adventury
Memento Mori…latinská fráze znamenající „Pamatuj na smrt“ neboli „Remember you shall die“.
Ačkoli je tato hra už na německém trhu přes půl roku, českého dubingu jsme se dočkali teprve nedávno. Je přitom od českého týmu Centauri Productions.

První věc, která mě potěšila, bylo pochmurné menu. Děsivá hudba, červené znaky, no prostě balada. Příběh samotný mi ale až tak děsivý nepřipadal. Atmosféra byla místy příjemně mysteriózní, ale nic by se nemělo přehánět. Proto hlas, který komentoval video sekvence, hlas, který hlavní hrdina neslyší, i když třeba na něj mluví, mi už připadal trochu moc uhozený a člověk má nutkavý pocit si z něj spíš dělat srandu. Nic ve zlým pane Táborský, česky to nezní až tak dobře. Každopádně detektivní příběh je vcelku povedený a dokonce jsem se přistihla, že sem se nedočkavě těšila, co bude dál.



O čem tedy příběh je? Zahrajete si za Larisu „Laru“ Ivanovnu Světlovovou (Ano objevila se zde narážka na Laru Croft – ale dosti chabá byla) a za Maxmiliána „Maxe“ Durranda. Lara je ruska, která se vydala na dráhu vyšetřovací policie, která se zabývala krádeží uměleckých děl. Teď pracuje ve Francii pro Interpol, ale stále její bývalý šéf Ostankovič má nad ní moc. To znamená, že je natolik vlivný, že ji dokáže zařídit povýšení, ale také vyhazov. Max je bývalý kriminálník, který padělal a následně prodával obrazy, kterého ale Lara s Ostankovičem chytli. Nezavřeli jej do vězení, ale uzavřeli s ním jakousi dohodu a Max musel Laře i Ostankovičovi pomáhat. A stále musí, protože Ostankovič stále vlastní materiály, které by ho mohli zruinovat. Max je francouz a v poslední době přednáší na francouzské univerzitě. Kdo je tedy ještě Ostankovič. Je to velmi vlivný šéf ochranky ermitáže vzácných obrazů v St.Petersburgu, kde se taky část příběhu odehrává. Jenže jednou v noci vypadne celý vnitřní bezpečnostní okruh (i záložní) a na druhý den při kontrole na první pohled nic nechybí. Jenže Ostankovič má strach a za nic na světě nechce, aby se dostalo cokoli na veřejnost. Protože má dostat vyznamenání od prezidenta za to, jak bezpečně tu galerii vede. Nastupujete tedy na scénu vy. Ostankovič na to zavolá Laru, která má sehnat Maxe. A od této chvíle hrajete za obě postavy. Jestli je to přínos, nevím. Navzájem se Lara i Max proplétají, buď se spojují telefonem, nebo mailem. Jestli jste se těšili na kooperaci, tak se jí bohužel nedočkáte. Trochu mi vadilo, že jsem hrála za obě postavy, nedokázala jsem se tak do postavy vcítit. Ale příběh by tak ztrácel na své magičnosti.
  V rozhovorech, které povedete s ostatními, je sice jistá interakce a můžete jej ovlivnit, ale většinou nijak zvlášť. Když už se objeví místo, kde můžete zvolit vaši odpověď, tak se moc nemusíte bát toho, že byste odpověděli nenávratně špatně. Odpovídáte totiž ve formě smajlíků – usměvavý, smutný a otazníček. Což v praxi znamená, že nevidíte dopředu, co za vás Lara, nebo Max řekne. Navíc, kdyby postava se kterou vedete rozhovor se nějak
naštvala, nebojte se, promluvte s ní znovu a zkuste jiný smajlík.



Co se týče grafické stránky hry, byla jsem docela překvapena i potěšena touto 3D point-click adventurou. Dokonce ani grafická karta 8800GTS měla občas problémy na plné detaily. Není to sice nic, nad čím by se měl zatajovat dech, ale vymakané, nápadité a hezké prostředí je úžasné. Přála bych si, abych to samé mohla říct i o postavách. Někdy mi připadalo, že se ani moc neštvali s obličejem a natož s jeho pořádným animováním. Celá postava působí poněkud nereálně a kazí trochu dojem z hraní.

Musím ale autory pochválit, za výborné využití 3D prostředí i 3D objektů ve vašem inventáři. Abych trochu osvětlila, copak tím přesně myslím, uvedu pár příkladů. Tak například hlavní a nejdůležitější věc je, že objekty, které máte v inventáři, si můžete prohlédnout jednotlivě v 3D a otáčet s nimi. Toto pak můžete využít, třeba když vyměňujete baterku do mobilu, nebo dáváte baterky do kalkulačky, nebo prozkoumáváte podezřelou obálku atd. Další příklad bych uvedla třeba, když potřebujete najít nějaký háček, prohlédnete si spadlý sloupek, a kolem objektu otočíte kamerou a najdete co
potřebujete. Ještě pár situací se najde, ale moc jich není.



Celkem častý problém u advetur bývá kamera. Motá se kam nemá a její umístění nemusí být vždy nejlepší. Této hry se to naštěstí netýká. Nezlobí a ukazuje co má.

 K hudebnímu doprovodu bych řekla jen toto: skladeb mnoho není, ale docela se střídají a tak nelezou na nervy a krásně dolaďují atmosféru celé hry.

 
Konečně hlavní otázka je opět poněkud sporná. Koupit, či nekoupit? Hrát, či nehrát? Hra Memento Mori mě opravdu zaujala. Má své mouchy, ale celkový dojem na mě zanechala vcelku dobrý. Možná bych ji i doporučila těm, kteří adventury moc nehrají, protože úroveň není nastavena nijak vysoko. Stalo se mi sice, že jsem se párkrát sekla, ale ne na dlouho.

Detaily

Platforma: PC
Doporučená konfigurace: Windows XP/Vista, CPU 1,6 GHz, 512 MB RAM, 3D grafická karta s podporou DirectX 9, Pixel Shader 2.0 a minimálně 128 MB paměti
Hratelnost:
80%
Pro ostříleného hráče možná trochu moc jednoduché
Grafika:
60%
Nadprůměrná, ale postavy nic moc.
Zvuk:
55%
Nadprůměrné ozvučení
Výsledný dojem:
70%
Bát se nebudete, ale budete se těšit co přijde dál

Chcete vidět další Recenze platformy PC? Přejděte na stránku PC Recenze.