God of War II - recenze

Autor: Jan Hazuka | 12.07.2007
Žánr:  PS2  | Recenze  | RPG
Multiplayer: NE
První božské dílo bylo překonáno, je tu totiž Kratos v novém God of War II !!!
Když v roce 2005 vyšel titul, jenž dominoval svým hodnocením u všech prestižních serverů a časopisů, nikdo nečekal, že jeho pokračování by se mohlo vrátit v takové síle, aby se mu vyrovnalo. Ovšem lidé ze Santa Monicy ukázali, že jsou mistry jejich řemesla - oni ten první díl totiž překonali! [b]Úvod[/b] Od GOWII jsem čekal opravdu kvalitní titul, ale vzhledem k tomu, že hraní her se již věnuji nějaký ten pátek, tak ve mně převládala spíše skepse. Čekal jsem, že se mi dostane pod ruku nanejvýš hra, která by se vyrovnala svému prvnímu dílu. Tím více jsem byl mile překvapen, když jsem novou hru vložil do konzole a klikl na položku "START" v menu. Hned po shlédnutí úvodní animačky, kdy Kratos skáče z Olympu, aby zachrnánil svou Spartu před jistou zkázkou, jsem věděl, že něco není jako obvykle. Cítil jsem pocit, jako kdybych hned od začátku začal intenzivně prožívat příběh s Kratosem, jenž se bezhlavě vrhá opět proti všem, ovšem tentokrát to bude mít těžší, stojí proti samotným bohům včele s Diem. [b]Kratos je zpět, aneb zemřel jsem podruhé[/b] Vývojáři si moc dobře uvědomovali, jak byla GOW dobrá hra, proto se nebránili a některé prvky z prvního dílu přeci jen použili i do druhého pokračování. Konkrétně mám teď na mysli, kdy hned při úvodu hry vás čeká nepříjemná zrada ze strany Dia, jenž vás zradí a udělá si z vás Kratí špíz po božsku. Tím pádem se opět vrháte hezky do podsvětí ke strejdovi Hádovi. Jenže "tím tvoje cesta teprve začíná" praví vám Gaia, jeden z mnoha titánů, kteří vám budou nápomocni. Gaia Kratovi nabídne druhou šanci, šanci na odplatu Diovi a tím i ukončení jeho krutovlády. S tímto prvkem smrti a znovu navrácení na svět, jak už jsem psal, jsme se mohli setkat v prvním díle, kdy vás probodne obří kůl vržený Áresem, bývalým bohem války. Pro vás, kteří jste hráli i první díl, může tedy zde čekat poměrně nemilé klišé, ale jsem si jist, že po nášupu, co zažijete v následujících okamžicích, nad tím rádi zahmouříte oči. Zkrátka jakmile si GOW II pustíte, bude velmi těžké se od něj odtrhnout, a jediné co vás přeruší od kontinuálního hraní, bude pravděpodobně až spánek. Proto tedy doporučuji před hraním si k sobě donést dostatečné množství pití, chipsů apod. věcí, bez kterých déle nevydržíte (pokud máte možnost jakkoliv přemístit záchod, tak i tak učiňte :-). Hraní GOW II je spíše jako prožívání velkolepého vyprávění, do kterého můžete zasahovat a ovlivňovat jeho průběh, alespoň co se bojových a puzzlových sekcí týče. [b]Všude přítomná monumentálnost a jedinečnost[/b] Jestliže jste se již v prvním díle kochali krásnými exteriéry s několika desítkami kilometrovými rozhledy, tak v GOW II nebudete pravděpodobně ani stíhat při kochání se rozhledem hrát. Nechci toho zde moc prozrazovat, abyste si užili vše hezky na vlastní kůži z pohodlí domova, ale vypíchl bych zde moment, při kterém putujete z ostrova, přes řetěz na obří, výškou přibližně dvouset metrové čtyřspřeží, a následovné jejich kočírování. Jedná se o téměř dechberoucí scénu, kdy si skutečně říkáte, jestli vaší PS2 někdo nevyměnil za některou z next-gen konzol. Těchto momentů je ve hře nespočet a věřte, že se jedná o ultimátní zážitek oproti konkurenci. Zkrátka něco takového v žádných hrách napříč všemi platformami nenajdete. O nic méně dechberoucí pasáže se postarají souboje s bossy a setkání s obřími titány. Ono takové prolézání po Atlasovi, jenž nese na svých bedrech celou Zemi, je velmi omračující zážitek, při němž si řeknete "sakra, to je ale zatraceně dobrá hra!". Nebo souboj o křídla se samotným Ježíšem Kristem, při několika minutovém pádu do propasti, spolu s neskutečně geniálně vyřešeným finálním soubojem se Diem, dávají dohromady celek, který může překonat snad až jen jeho další nástupce - GOW III. Velmi pěkné je vracení se do některých okamžiků, se kterými jste se setkali již v první díle. Jedná se např. o souboj se sestrami času, kde vás pomocí zrcadel vtahují do minulosti. [b]Brutálnosti bylo zadostiučiněno[/b] Kratos je zkrátka parchant. A opravdu velký, všemi pohrdá, nezná autoritu. Způsob jakým vraždí své nepřítele nebo spíše oběti, je jeden z nejbrutálnějších s jakým jsme se mohli ve hrách setkat. Kyklopům vytrhává oči, nepřátele trhá na kusy... A takovým gryfonů rovnou usekne křídla a hrubou silou je vrhne k zemi. Skromný příklad toho všeho. Těch hlavních chuťovek se vám dostane až při zabíjení bossů, například takové zasunutí obřího mostu do chřtánu velké chobotnice, po čemž následuje její rozražení hlavy o sloup, není nic pro slabé žaludky. O nic horší není ani takové obětování mnichů. Ty Kratost bušením hlavy o oltář nutí, aby mu přeložili neznámý text a následným rozražením lebky, kde sledujete jak krev skapává do odvodného kanálku pro jednu ze sester, pro níž byla oběť vykonána. Skrátka pokud si potrpíte na sadističnost, budete jásat radostí, jak Kratos brutálně níčí vše živé. Za tyto brutálně vykonané vraždy vás bude čekat i bohatší hodnocení v podobě červených orbů. Těmi můžete up-gradovat své zbraně a dovednosti. S tímto samým systémem jste se mohli setkat i v již zmíněném prvním díle. Co se týče novinek, tak Kratos dostane několik nových zbraní, mezi něž patří: obří palice, kterou získáte zabitím starého známého, Barbara, kopí času, které si vytáhnete z krku gryfona, jehož jste zabili na začátku hry, kdy jste letěli na bájném Pegasovi a v neposlední řadě meč Olympu. Magie vám bude nápomocná s Kronovými blesky (podobné jako Poseidonovy v prvním díle), s lukem, kterého si vydlabete z oka jednoho z titánů, dále hlava Medůzy a Atlasovo zemětřesení, které je na nejvyšším levelu přímo devastující. [b]Omráčen a ohlušen audio-visuální kvalitou[/b] Grafické provedení patří k naprosté špičce, co můžete spatřit napříč všemi platformami. Ono ani nejde tak o jednotlivé detaily spolu s grafickými efekty. Spíše mám namysli celkový level design, který i na tak stařičké konzoli umožňuje to vše úžasné, co můžeme v této hře spatřit v naprosté plynulosti a bez jakýchkoliv loadingů. Zkrátka grafika hry je krásná, plynulá, bez lagů. Co víc si přát? Jediné co si nedovedu představit, co dokáží tihle machři s konzolí PS3. Co mě z celé hry snad ale nejvíce překvapilo, byl zvukový doprovod. Naprosto jedinečné skladby, které už tak podtrhují celkový dojem ze hry. Hudba vás bude provázet po celou dobu hraní a nikdy se nestane, že by nastala jakákoliv "hluchá" místa. Pěkné na tom je, že hudba se vám jakoby nevtírá, narozdíl od jiných her, naopak, je vám velmi příjemná. Rozhodně doporučuji poslechnout oficiální soundtrack k této hře. I po několikátém kompletním poslechu mne stále neomrzel a stále si ho rád pouštím zas a zas. [b]The End will continue[/b] Hláška, která nám v tom přesně nejnapínavějším okamžiku příběhu oznamí, že pokračování bude až příště. A pokud patříte mezi stejné nedočkavce, jako jsem já, tak budete poměrně nepříjemně zaskočeni. Musíme si ale připustit, že se jednalo o správný tah nejen z hladiska marketingu, ale i z hlediska nás hráčů. Jelikož je jasné, že další díl bude už na konzoli PS3, tvůrci budou mít tedy více prostoru pro dokončení finální bitvy (co se výpočetního výkonu týče), kterou takto uťali. Zkrátka máme se na co těšit. Závěrem bych doporčuil tuto hru všem, kteří mají doma konzoli PS2 nebo i PS3. Za své peníze dostane neskutečně hratelné a originální dílo, které dosud nemá obdoby!

Detaily

Distributor: 
Platforma: PS2
Multiplayer: NE
Doporučená konfigurace: PS2
Hratelnost:
98%
Grafika:
96%
Zvuk:
98%
Výsledný dojem:
0%
Celkové hodnocení:
97%

Chcete vidět další Recenze platformy PS2? Přejděte na stránku PS2 Recenze.