Sentinel: Descendants Of Time - recenze

Autor: Michael Davidík | 22.07.2005
Žánr:  PC  | Recenze  | Adventury
Multiplayer: NE
Dobrý den, paní Kostlivá, tak nám zase po čase poslali adventůru! - Neříkejte, paní Lahočná... Adventůru? A kdo to vlastně je, ten adventůra?
Prachem vláčený žánr adventur si udržuje své stabilní tempo 2-3 podařených kousků ročně. Přitom adventurky jsou po sérii The Sims dalším šikovným lákadlem na děvčata (nezajdeme ke mně? Ukážu ti svou sbírku Indiana Jonesů...) a v žebříccích těch nej her minulosti se právě adventury objevují na příčkách nejvyšších. Ale co už - trh je trh a ten se neřídí patosem herních staříků. Proto jsem byl nesmírně potěšen, když se mi jednoho rána ve schránce objevil (no dobře, nejprve jsem tam měl jenom lísteček, potom jsem musel čekat do dvou odpoledne a teprve potom jsem si mohl zajít na poštu hru vyzvednout, ale sami jistě uznáte, ze se tím poetičnost textu poněkud vytrácí, takže to raději zamlčíme) balíček se zbrusu novou adventurou Sentinel: Descendants Of Time. No, adventurou, jak se to vezme. Sentinel nelze rozhodně počítat do toho klasickeho balíku point and click adventur, kdy použijete děravou nafukovací kačenku na svorkovací kleště a lano a vznikne vám nástroj na vyndavání utopených věci z vody (kde jsem tohle jenom viděl). V Sentinelu nemáte inventář, neprokecáváte okolostojící postavy, dokonce ani nezkoumáte každý koutek obrazovky, abyste nalezli injekční jehlu o velikosti 2x2 pixely (kdo si pamatuje i tohle, má u mě pivo). Celou hru, která je viděna z vašeho pohledu, ovládáte směrovými klávesami a myší - přestože existuje dokonce i tlačítko pro skok, nejsem přesvědčen, že ho někde smysluplně využijete. Způsob, jakým se posouvate v ději, spočívá v řešení hádanek. Hádanky jsou hlavní a v podstatě jedinou náplní hry, ať už jde o prapodivné stroje, zvláštní sférické koule a elektrické výboje, podivné kameny a roztodivné tvory. Řešíte rébusy hudební, pamatovací, doplňovačky, přičemž se vám hra snaží nabídnout několik alternativ, abyste tak nemuseli trčet vždy u jedné hádanky, mohli si vybrat a k záseku se vrátit až později. To, co hru spojuje s "pravým" adventuřením, je bezesporu příběh. Složitý, tak, jak má být. Ostatně není se co divit, celá hra je inspirována povidkou australského spisovatele Terryho Dowlinga "The Ichneumon and the Dormeuse" - toho samého chlapíka, co napsal příběh k dvěma starším bratříčkům Sentinelu, hrám Schizm I a II. V kostce se jedná zhruba o to, že jste vykradač hrobek, nikoliv ovšem těch egyptských, ale mnohem pokročilejších, zanechaných zde předchozí civilizací. Přestože každá měla svůj vlastní obranný systém, postupně byla jedna po druhé vypleněna. Poslední hrobka nese označení Tomb 35 a jenom díky velmi důmyslnému ochránci (Sentinelu) zůstává dosud neprobádána. Pouze jeden vykradač v historii se z ní vrátil živý, nyní ovšem musíte jeho husarský kousek zopakovat, jelikož vaše sestra byla unesena ošklivým plešatým obchodníkem, který se už nemůže dočkat, až si namastí kapsy tajemnými artefakty. *reklama* Postupně se seznamujete s oním "systémem" nesoucím název Dormeuse, ze kterého se postupem času vyklube fešné virtuální děvče - ale do jaké míry je virtuální ona a světy, které vytváří? Musím říci, že propracovanější zápletka je rozhodně příjemným osvěžením, ono to klasické "zemský distrikt 1grv44 je okupován emzáky, vyčisti to tam kompletně" přeci jen už postupem let pusobí poněkud omšele. Zpracování je rozhodně nadstandartní, celou hru se pohybujete po graficky perfektních 3D světech - některé mi velmi připomínaly first person části v božském Albionu. Ptáčci si poletují, nejroztodivnější květiny se vystavují slunečním paprskům - to všechno běží za pomoci Jupiter 3D enginu, který kromě již zmíněného Schizmu našel své uplatnění i třeba v No One Lives Forever. Pro bezproblémový chod by ve vašem stroji měl tikat alespoň dvougigaherzový procesor, ale věřím, že i na poloviční frekvenci s "lepší" grafickou kartou si v klidu zahrajete. No obávám se, že se dostáváme k tomu hlavnímu, k hodnocení. Asi jen těžko budu moci vznést nějaké ultimátní, dokonale Objektivní Hodnocení. Zde bych v každém případě Sentinelu uškodil. Záleží totiž na tom, jaký typ hráče jste. Pokud vás baví řešit zapeklité rébusy a odhalovat tím složitý příběh, rozhodně budete ze Sentinelu nadšeni. Pokud jste ovšem adventury hráli kvůli onomu klasickému point and click systému a hádanky v nich jste vždy jen přetrpěli /nebo vyčetli z návodu/, Sentinel by vas notně zklamal. Dokonce i příznivce takových her jako Pandora´s Box musím varovat - většina hádanek zde nemá pevně daný systém, respektive přijít na tento systém je účelem hádanky. Častěji si budete připadat jako luštitel tajného kódu a ne jako řešitel logické hříčky - proto je Sentinel hrou pro vcelku omezené hračské pole - ale to jej bude milovat. Všem ostatním bych doporučil třeba Syberii nebo postarší, ale skvělou Longest Journey. 15*

Detaily

Distributor: 7
Platforma: PC
Multiplayer: NE
Doporučená konfigurace: 1 GHz Pentium III, 256 MB RAM, 64 MB 3D karta
Hratelnost:
75%
Grafika:
80%
Zvuk:
60%
Výsledný dojem:
0%
Celkové hodnocení:
70%

Chcete vidět další Recenze platformy PC? Přejděte na stránku PC Recenze.