Roger Dodger - recenze

Roger je člověk, který vypadá, že má vše, na co jen pomyslí. Výtečnou práci, milostný život, prostě všechno. Myslí si to i jeho synovec (je to druhá strana strýce, že?) Nicolas, který za ním jednoho dne přijede a chce od něj, aby ho naučil sbalit nějakou tu kůstku a hlavně, aby ho zbavil břímě panictví. Roger se tedy rozhodne a vezme kluka s sebou na tah. Všechno má jeden háček. Nick je starý jako já (pro redakce neznalé, mě je v době psaní tohoto článku ještě stále 16 let). Tolik k stručnému úvodu do děje. Herecké obsazení se vcelku vydařilo. Pravda, nejsem dvakrát filmů znalý, takže mi jména na obalu videokazety zas až tak moc neřekla, to znamená, že ve filmu nehrají žádné super hvězdy. Jedinou v tomto ohledu chybičku spatřuji v obsazení Rogera. Campbell Scott přes všechnu snahu stylistů a maskérů nevypadá jako sarkastický a tak trochu i svým úspěchem posedlý člověk, ale jinak bych chtěl casting filmu pochválit, všechny postavy přesně sedí a vypadají přesně, jak by měly. Co je z mého hlediska další plus pro film, je dámské osazenstvo, z něhož mi jedna herečka dokonce připadala povědomá. Uznávám, to je zajímavé stejně jen pro mě a ostatní pány, ale on stejně ten film není moc dělaný na to, aby ho sledovaly ženy. Jak už jsem napsal, filmy mi moc neříkají a tak dost dobře nedokážu posoudit kvalitu režie, ale film se mi líbil, tak to asi zas tak špatné nebylo. Za to scénář bych si zhodnotit dovolil. Vzal si přesně to, co by lidi (dobrá spíše muže) mohlo zajímat, kdo z nás by si nepřál nějakého toho velmi zkušeného člověka, který nám poradí ve velmi těžké životní situaci, jako je tato. Co na tom, že učitel je náš příbuzný, tím lépe se nám s ním bude blíže seznamovat. Navíc toto téma dokázal podat vcelku vtipnou formou a autoři scénáře mě vybavili do dalšího pokračování mého života pár velice dobrými hláškami (nemyslím si sice, že bych měl na to, abych mohl někoho v tomto směru zaučit, ale to je jedno). Nečekaný dějový zvrat na konci jen umocní zážitek z filmu, ale to už zase zabíhám kam bych neměl. Každé postavě navíc dali vlastnosti, které byste do ní v prvních chvílích neřekli, nechci zacházet do detailů, ale v takovém Nickovi je jich víc, než dost. Teď k záporům filmu. Vlastně jich moc není, jen jeden mě tak trošku postavil ze sedačky (jen obrazně samozřejmě). Kamera, to je to, co dělí tento snímek od dokonalosti. Možná je to schválně, aby to vypadalo umělecky, ale některé záběry jsou doopravdy slabé, ne svým obsahem, ale tím, jak byly natočeny. S kamerou je samozřejmě také spojeno světlo, to se v některých případech také nepovedlo, uznávám, že v nočním klubu není světlo, ale v hospodě, nebo podobném zařízení by přece jen nemusela být úplná tma. Tyhle neduhy mi při sledování filmu nepřišly, zjistil jsem je až při druhém sledování. Ano, prostě jsem se na film musel podívat znova, nešlo to jinak a viděl jsem ho úplně z jiného úhlu. Je to jako když hrajete hru, fakt dobrou hru, po prvním dohrání ji hrajete znova a vidíte to celé tak nějak jinak. Proč se mi film tak líbil? To je jednoduchá otázka. Dokázal jsem se naprosto vžít do role hlavního hrdiny. Co bych za tenhle typ pomoci dal před jedním dvěma roky, říkal jsem si, když jsem bral kazetu z regálu. Když jsem ji vracel, přesně jsem věděl, co udělám, až vyjde na DVD. Jo je to pálka, dát dva tisíce za film, ale ten film za to stojí a už doopravdy nemám finanční potíže z her, takže si to můžu dovolit. Co na tom, že už ho znám celý nazpaměť, prostě je dokonalý. Děj má spád a tak trochu se mě pořád dotýká. Obsazení je až na tu jednu chybku dokonalé a role jsou jako psané pro jednotlivé herce. Jak jsem už v článku mockrát psal, nerozumím filmu, teoreticky poznám, který film je dobrý a který ne, ale to je tak vše, přes tohle všechno si ale myslím, že tenhle film je dobrý v tom pravém slova smyslu. Nemusí se líbit každému, cynický Roger je prostě svérázný jako ostatně snímek sám. A ještě je tu něco, co podpoří moje tvrzení o kvalitě filmu Roger Dodger, vyhrál filmový festival v Benátkách, cenu New Yorských filmových kritiků, což samo o sobě říká dost. P.S.: Ačkoliv není příběh nikterak šokující a podobně, na chvilku mě donutil se zamyslet. Začal jsem se totiž bát, abych nebyl jednou taky takový Roger, který všechno ví a zná.