Portal - recenze

Myslíte si, že hlavní náplní Orange Boxu je Half-Life a jeho dva bratránci? Omyl. Ona zázračná míza hratelnosti proudí ze všech stran. Pěti stran.

Znáte to, dnes, kdy si nikdo z nás necení voňavých ponožek či neupatlaných košilí, má ta krychle, vlastně pračka, co vše vypere velkou spotřebu pracího prášku, který následně rychle mizí. Jelikož jsme obyčejní smrtelníci, nezbývá nám nic jiného, než se dobelhat (autem, pochopitelně) do nejbližšího megamarketu a vybrat si nový prací prášek. Co to… Co to u toho pracího prášku vidím? To snad ne! Oni k němu přidávají ještě zdarma cédéčko toho českého slavného zpěváka! To beru.

Jasně, určitě jste pochopili na co tímto netradičním úvodem narážím. V říjnu byl vydán Orange Box, do něhož caparti z akčního Valve nacpali dvě DVD s chvályhodným počtem pěti her - Half-Life 2, Episode 1, Episode 2, Team Fortress 2 a samozřejmě Portal. Jasným a možná jediným lákadlem mnoha hráčů pro koupi tohoto oranžového balení byla Episode 2, ostatní součásti HF byly samozřejmostí. A ty dvě prkotinky, Team Fortress 2 a Portal, to budou jistě jen dva přídavky, něco jako páté kolo od vozu a čtvrté kolo od tříkolky… Ale no tak, za co Valve vlastně máte? Zklamali nás snad někdy s nějakým titulem? Když jsem poprvé spustil Portal a prohnal se několika málo portály, žasl jsem nad úžasnou fyzikou, která je hlavní podpěrou celé hry, kterou jen tak nějaký titul nepodtrhne. Engine, pohánějící stejně tak všechny ostatní součásti Orange Boxu, nenechává grafiku před horním stupňem vašeho osobního hodnocení dlouho čekat, jedná se vskutku o dobrou podívanou. Hráčům Half-Life 2 nemusím nic vysvětlovat.

Prakticky by průběh hry šel popsat celkem stručně, ovšem jak to bude s výstižností, to nevím. Přeci jen těžko si dokážete představit parádní kousky s fyzikou, které budete v Portalu zažívat. Zkuste hojně zapojit svou představivost nebo se podívejte na video. Hrajete za Chell (jméno je uveřejněno až na konci hry), která se po rozkoukání v malé, nic moc zařízené místnůstce, s toaletou a „něčím", v čem se dá spát, vydá napříč bílým komplexem firmy Aperture, které konkuruje další firma s názvem Black Mesa. Z toho, co s přehnaně strojovým hlasem říká GLaDOS, tedy jakési jádro celé společnosti, které vás bude svými poznámkami provázet úplně celou hru, Black Mesa nejen, že konkuruje naší firmě, ale je možné vyčíst z jejího hlasu i to, že se zrovna nemají moc v lásce a každodenní soutěžení mezi sebou není žádná zvláštnost. Ano, máme tu děj. Děj, který bude od začátku hry postupně přibírat na intenzitě, hře někde dodává hororový nádech, naopak se můžeme dostat i do situací, kdy hráči budou cukat koutky pusy. Zajímavé, že.

Pomocí vašeho Portálometu musíte vymyslet vždy chytrou akci, kterou co nejefektivněji vyřešíte danou situaci.

Probojujete-li se prvními pár levely hry, celkově jich je devatenáct, plus samotný závěr hry, dostane se vám do rukou zbraň, pracovně nazývaná Portálomet. Tou, jak už můj nesmělý název napovídá, lze vystřelit a následně vytvářet portály, levým tlačítkem na myši modrý a pravým oranžový. Funguje to tak, že do jedné futuristické brány vlezete a vyjdete tou druhou. Portal není akční hra, za celou dobu si nevystřelíte ani jednu kulku, naopak, pomocí vašeho Portálometu musíte vymyslet vždy chytrou akci, kterou co nejefektivněji vyřešíte danou situaci. Vše s portály funguje na jedničku, když do jednoho skočíte třeba z velké výšky, z toho druhého vyletíte velkou rychlostí, ale to jen do té doby, než začne pracovat zemská přitažlivost. Můžou tak vzniknou i komické situaci, kdy hodíte jeden portál pod ten druhý a vy tak budete nekonečně dlouho padat, dokud se sami náhodou nevychýlíte z osy či to začne nudit a sami skočíte vedle.

Nicméně není to tak jednoduché jak to vypadá, portály nejdou vytvořit na jakémkoliv povrchu, který se v Aperture nachází, což je pro začínající hráče poněkud depresivní, ovšem pro většinu je to další důvod pro to, aby více zapojili mozek a tím pádem v jednotlivých levelech strávili více času. Vždy se jedná o formu puzzlů, které musíte chytrým úsudkem vyřešit, například dostat na dotek smrtící kuličku ze své trajektorie pomocí portálů do ochranného pole či mého oblíbeného pomocníka, krychli, na červený spínač. Tomu všemu budou ale bránit kulometné věže, posouvající se plošinky, podivná zelená voda, ze které se vám, vždy když do ní spadnete, udělá tak špatně že… zemřete a samo sebou vždy originálně uspořádané levely. Když splníte nějaký ten puzzlík, umožní vám to další průchod hrou. Veškeré levely končí a začínají ve výtahu, dost podstatná informace.

The cake is a lie!

GLaDOS vám neustále slibuje dort. Dort za to, čím vším musíte projít. Celkem malá odměna řeknete si, ale hlavní hrdince naší hry to pravděpodobně stačí. Ovšem samotný závěr hry nejednoho překvapí, děj hry se začne točit úplně jiným směrem a na konci nabere nové obrátky, díky kterým se ještě více vžijete do hry. Moc rád bych vám něco více pověděl o samotném závěru hry, ale recenze je recenze, ne školní slohovka na téma Hra, a proto respektuji základní nepsané recenzentské zákony, ve kterých se tučně píše něco o tom, že bychom neměli nic prozrazovat. Inu, chcete-li to vědět, kupte si Orange Box - za necelých 1200 korun, vyplatí se vám to. A to rovnou pětkrát. Ovšem jestli chcete být styloví, obraťte se na Steam. Portal za to stojí.