Lula 3D - recenze

Nejprve učiňme krátký skok do minulosti. Lula: The Sexy Empire, svého času jedna z nejlepších her, těžko zařaditelná mezi klasické žánry. Jednalo se v podstatě o obchodní strategii s adventure prvky, ve které vám bylo umožněno hrát za režiséra pornofilmů. Ze začátku jste měli k dispozici téměř prázdnou kapsu a krásnou Lulu a na vás bylo propracovat se na vrchol. Škoda, že jméno této zábavné a povedené hry pošpinil titul se jménem Lula 3D. Ale nepředbíhejme. Lula 3D nenavazuje na předchozí hru, co se žánru týče, ale stává se z ní čistokrevná adventura s několika akčními scénami, které nás patrně mají vytrhnout ze stereotypu. Během těch několika let, které uběhly mezi oběma díly, to Lula 3D dotáhla z populární pornoherečky na neméně slavnou režisérku pornofilmů. Hrajete tedy přímo za ni, čímž vám autoři hry poskytli mnoho zajímavých pohledů. Lula se zrovna chystá natočit nový film, jenže herečky nejsou k nalezení. Ujmete se "řízení" a váš první úkol spočívá v tom, zjistit co se s nimi stalo. Záhy zjistíte, že byly uneseny a na vlastní pěst se je vydáte najít. Těmito dvěma větami jsem shrnul celý originální příběh, přátelé. Pohybujete se přibližně v deseti lokacích, což na adventuru rozhodně není moc. Ale díky bohu za to, protože vidět ještě více názorných ukázek toho, co všechno jde zkazit by mě asi stálo život. Auto s hranatými koly si to sviští po monotónně šedé a podivně zalomené silnici, kolem vás je všude šedo, jak auto pokračuje v cestě, najednou se tam, kde předtím byla modrá obloha objeví hory. Před vámi, přímo na silnici, se objeví jakási šedá masa. Jak se k ní přibližujete, tak v ní s trochou štestí rozeznáte most, ale není to opravdu žádná legrace. Velice podstatnou část adventure her tvoří vedlejší postavy. Škoda, že jediná postava, která je provedená tak, jak se na dnešní dobu sluší, je Lula (až na vlasy, které připomínají roztavenou plastovou paruku, nebo vlasy lego paňáců). Mohu upřímně prohlásit, že nic horšího než NPC postavy v této hře jsem dlouho neviděl. Hokejisté z NHL 98 se jim mohou v klidu vysmát. Postavy jsou odporné, rozplizlé, hranaté cosi, co při dialogu mává rukama a kroutí hlavou, příležitostně otevře pusu, i když je to často když zrovna mlčí. Další věc, která dělá adventuru adventurou, jsou rozsáhlé a směrodatné dialogy. Bohužel ani toto autoři nezvládli. Dialogy jsou buď naprosto nesmyslné a neřeknou vám vůbec nic, nebo vás naopak navedou přesně tam, kam máte jít, nebo co máte udělat. Díky nim tedy buďto usilovně přemýšlíte kde jste udělali chybu a hledáte kam dál jít (musíte opravdu přemýšlet, protože NPC vám většinu důležitých věcí řeknou jenom jednou, bez šance vám to zopakovat), nebo víte naprosto přesně co udělat a přemýšlet nemusíte. Správná adventura má obsahovat hádanky. V Lule hádáte často, ale to nebyl záměr. Hádate totiž jen když se nedozvíte, co máte dál dělat nebo kam jít (což je celkem časté). A dejte si pozor, stává se totiž, že pokecáte se všemi postavami, nic nezjistíte, hodinu běháte, pokecáte znovu a třeba napotřetí vám nějaká postava něco řekne, i když se situace ve hře naprosto nezměnila. Stejně to funguje třeba se dveřmi. Zamčené a najednou se odemkou. Pojďme se podívat na ty akční mezihry, které mají hru oživit. Děs a hrůza. Navzdory tomu, že hra je prodejná od 18ti let, akční části by zvládlo i tříleté dítě, nebo třeba lehce retardovaný pes. Jde většinou o to s pistolí v ruce zastřelit nějaký počet nepřátel. Kamera se přepne do first-person pohledu, Lula se schová za nějaký sloup nebo tak něco (kdo ví kde se tam vzal?) a "akce" může začít. Jedním tlačítkem se vykloníte z krytu, když tlačítko pustíte, Lula se opět skryje. Když se vykloníte, tak stačí mířit myší na protivníky, pohybově stejně omezené jako vy, tudíž na polohu za krytem a mimo kryt. Pistole, kterou Lula třímá je bezpochyby zbraň nového tisíciletí, neboť kadenci má jako těžký kulomet a zpětný ráz neexistuje. Vzhledem k tomu, že děj se točí kolem porna, tak důležitou část hry tvoří erotika. Je vidět, že autoři na ni hodně spoléhali a dali si na ní záležet, protože vás pronásleduje na každém kroku. Každý předmět, i ten, na kterém není pranic erotického Lula nějakým trapným a na nervy lezoucím způsobem okomentuje. Opravdu mě nezajímá, jak se Lula těší až nasedne na svou motorku a mezi nohama ucítí ten silný motor...Ze začátku se mi to zdálo celkem zajímavé a byl jsem zvědavý, ale brzy jsem z toho rudnul vzteky. A není to ani z daleka vše. Například když chcete sebrat nějakou věc z podlahy, tak Lula k ní musí přijít, pak se nějakou dobu rozkročuje, poté se pomalu, velice pomalu a eroticky (zde si autoři dali záležet, aby vám neunikl detail jejího pozadí) pro ni shýbá. Stejně pomalu se potom zase zvedá, strká sebranou věc do výstřihu (na rozměrech naprosto nezáleží) a zase dává nohy k sobě. Tím je ukončena procedura sbírání, která zabere něco kolem pěti vteřin. Teď si vezměte, že těch předmětů vedle sebe leží několik. Když k tomu ještě připočtete rychlost s jakou se Lula pohybuje po okolí (říkají tomu běh!!), tak zjistíte, že největší část hry strávíte běháním a sbíráním nesmyslných a nevyužitelných věcí jako porno dvd, porno časopis, nebo vibrátor, se kterým Lula může páchat v posteli něco jako Harakiri. Samuraj by ji možná pochválil, protože vibrátor je tupý a Lula si ho rve do břicha opravdu vytrvale. Počkal jsem si záměrně na anglickou verzi této hry, která nepochopitelně vyšla o několik měsíců déle než německá, ale teď toho trochu lituji, protože myslím, že kvalitní německý dabing by ještě umocnil můj dojem z této úžasné hry. Ale nevadí, protože stejně po celou dobu hry budete trpět Luliny trapné poznámky ve velice jednoduché angličtině. Až na to, že Lula má neříjemně vysoký a pisklavý hlas, je dabing celkem obstojný. Jestli je v Lule 3D nějaká hudba jinde než v menu, tak je opravdu výborně maskovaná, protože jsem si jí nevšiml. Kdybych mohl, nominoval bych Lulu 3D na nejhorší hru všech dob. Je mi líto, jestli německé společnosti nějak uškodím, ale jsem tu od toho, abych vám poradil zda se investice do této hry vyplatí. Nekupujte si ji, mnohem lépe učiníte, když peníze třeba hodíte do kanálu, protože váš pocit uspokojení z toho, že se krysy nažraly dobrého papíru, bude mnohem větší než by byl z této hry.