18 Wheels of Steel: Convoy - recenze

Autor: Ondřej Suchý | 20.01.2006
Žánr:  PC  | Recenze  | Simulátory
Multiplayer: NE
Pokračování série o kamionech, silniční přepravě a drsných chlapech za volantem. Co do něj tuzemští programátoři vymysleli?
Produkt tuzemské společnosti SCS Software pod záštitou ValuSoftu navazuje na tradici her s tematikou kamionové dopravy 18 Wheels of Steel a Hard Truck. Podtitul Convoy naznačoval, že se patrně hráči budou potýkat se silným provozem na silnicích a že tato simulace opět zlepší jejich virtuální řidičské schopnosti; nehledě na hutné herní zážitky. Také já jsem byl plný očekávání, protože dobrý simulátor je skutečný kumšt - a těch, kde můžete sedět za volantem kamionu, není zase tak moc. Po nahrání hry vás přivítá hlavní menu na pozadí nekonečného filmečku o tom, jak červený tahač jede městem, což podmalovává jakási nasládlá melodie. Nic proti tomu, jenže hned v tomto místě zamrzne nedočkavý úsměv na tváři všech, kteří kdy viděli nějaký kamion, neřkuli ho dokonce řídili. Namísto kilometry ošlehaného tahače vidíme jakousi podivnou chromovanou nestvůru, na jejíž kapotu někdo musel vypatlat aspoň dva metráky vosku, protože ani zrcadlo by neodráželo lépe. Možná jsem staromódní nebo nedokážu poruzumět jemným estetickým prvkům hry. Ale mám takový dojem, že po silnicích ve všech koutech světa jezdí hodně málo kamionů, které by se "blejskaly jak dveře vod bordelu". Tak nějak se leskly snad jen modely autíček v měřítku 1:70 - známé "angličáky". Na začátek to byl pořádný šok. Ale pohříchu neměl být poslední. Ještě v téže úvodní sekveci je možné spatřit řidiče za volantem. No... No dobrá, tak řekněme, že řidič by mohl vypadat jako nažloutlý chlap v bílém tílku, s čelistmi tvrdými jako po třiceti pivech... Nová hra začíná na parkovišti, či spíše prostranství u skladu nějaké firmy. Možná bych měl dodat, že samozřejmě v severní Americe, protože nikde jinde kamiony samozřejmě nejezdí a kdesi v nějaké Evropě, neřkuli v nějaké České republice, samozřejmě nákladní doprava nefunguje, takže chtě nechtě každá hra z Evropy se musí odehrávat v USA. Ehm. Samozřejmě... Aniž byste měli možnost se bránit, je vám nejprve formou polopatických dialogových oken vysvětleno, že před rozjezdem musíte nastartovat a odbrzdit. Podle své volby mužete přijmout či odmítnout nabídku tutorialu, ve kterém si vyzkoušíte jízdu vpřed a vzad. Sotva však vyjedete na silnice, zjistíte zásadní vadu: naprosto necitlivé řízení. Elementární nastavení citlivosti ovládání, které jaksi patří k bontonu každého simulátoru, byste hledali marně. Drobné korekce jízdní dráhy, jakož i přejíždějí mezi pruhy silnic, se tak zvrhává v neustálé cukání celým vozem. Co na tom, že talisman zavěšený na zrcátku se vám při tom pěkně houpá? V autoškole by vás za takový styl jízdy vyrazili. Řazení převodů je buď automatické, nebo manuální. Autoři však jaksi pozapomněli na to, že řidič občas taky rychlost vyřadí na neutrál. Tím pádem nemůžete třeba z trojky vyřadit rychlost a těch pár metrů ke křižovatce se došourat na volnoběh. Leda byste se prořadili pěkně přes dvojku a jedničku, pak už tam můžete dát i ten neutrál. A když už tu trapnou námahu podstoupíte, auto se chová přinejmenším zlomyslně. *reklama* Než se například aktivují brzdy, každou křižovatku spolehlivě přejedete. Naproti tomu když máte rychlost zařazenou a pustíte plyn, kamion zpomaluje, jako byste na brzdě stáli. Udržet konstantní rychlost je tak možné pouze uměle, za pomoci klávesy R, která momentální rychlost zmrazí. Devizou simulátoru je zpravidla výhled od řízení příslušného dopravního prostředku. Pohled z kabiny řidiče v 18WoS: Convoy je však dosti zjednodušený. V porovnání s jinými simulátory je přímo ubohý. V celé hře, kde se prezentují na dvě desítky "různých" tahačů, jsou všeho všudy 2, slovy dvě různé palubní desky (!) Budíky na nich jsou buď jen spící tmavá kolečka na parádu, kterým se o nějaké interaktivitě může leda tak zdát, nebo jsou umístěna tak hloupě, že na ně není přes volant vidět. Do zrcátek vidíte pouze tehdy, když si na ně myší nařídíte pohled. Což o to, ve skutečném náklaďáku taky musíte pohnout hlavou, abyste do zrcátek viděli. Jenže ovládat necitlivé řízení, držet vozidlo na silnici a ještě rejdit myší, aby se člověk mohl podívat do zrcátka, to je snad od autorů špatný vtip. Pohled od volantu je tedy prakticky nepoužitelný. Ostatní však na tom nejsou o mnoho lépe - jeden je shora, což je sice výhodné při couvání, ale méně už pro rychlou jízdu vpřed, další je efektní průjezdová kamera (ovšem pro řízení opět nepoužitelná). Nakonec zbývá jen pohled zpoza auta, který poslouží ze všech nejlépe. Zajímavou záležitostí jsou znamení o změně směru jízdy - lidsky řečeno blinkry. Jenomže jejich zapínání i vypínání je toliko manuální záležitost. Použití blinkrů navíc nemá žádnou viditelnou odezvu v chování ostatních řidičů, takže se z nich stává jen další samoúčelná hračička. Je přinejmenším zvláštní, když fyzikální zákony platí jen pro vás a ještě divně. Rozjíždění a zastavování ostatních aut neexistuje. Auta buďto stojí, nebo jedou. Tedy klobouk dolů, když po silnicích jezdí tolik aut, která z nuly na 50 km/h zrychlí za desetinu vteřiny... Všichni ostatní jezdí ve městě zruba tou zmíněnou padesátkou. Po dálnici zrychlí na plných 70 km/h. Obojí je o 30 až 50 km/h méně, než povolují značky u silnic. Jen tu a tam se na dálnici objeví sporťák, který prozměnu jede jako magor zhuba dvoustovkou. Suma sumárum většina jedoucích aut tvoří pouze mrzutou překážku silničního provozu. Je trochu absurdní, když těžký pomalý kamion je po většinu času nejrychlejším vozidlem na silnici. Není problém jezdit ve hře jako pirát silnic. Vybírat zatáčky v plné rychlosti není žádný problém, nebrání vám ani přívěs. Ten se spíš převrhne, když pomalu přejedete přes chodník, což mnohdy musíte, neboť vjezdy do míst určení nákladu zpravidla neexistují. Jindy, když příliš střihnete zatáčku na křižovatce, však porazíte sloup elektrického vedení nebo semafor, případně vám tento spadne na auto a vy ho za skřípění řízení a vašich zubů vezete jako přebytečný náklad. Co je na hře dobrého? Na tuhle otázku jsem hledal odpověď hodně dlouho. Nicméně určitě mohu pochválit opravdu nebývale hustou silniční síť. Rozhodně se nemusíte bát, že byste na silnici strávili málo času. Přejet třeba ze San Franciska do New Yorku je záležitost na pár hodin, čemuž v rámci simulátoru nelze nic vytknout. Zato však je přímo nutné vytknout jinou věc: pokud zrovna vezete náklad, není z nějakých záhadných důvodů možné hru uložit. A to s výše uvedenou dobou trvání některých jízd dohromady působí buď jako příšerná nedbalost autorů, nebo další hloupý vtip. Ať jsem hledat jak jsem hledal, ve hře snad není jediný bod, který by bylo možné jen bezvýhradně pochválit. Vždycky je tu nějaké to "ale". Tak je tomu i u přijímání zakázek. Ve hře jsou jich dva typy: jednak klasická přeprava traileru z místa na místo, jednak speciální úkoly, jako například v časovém limitu zastat práci šoféra autobusu, nebo zacouvat s nákladem do těžko přístupného místa. Tak jako všechna místa jsou označena přímo na silnici (parkovišti) všelijak rotujícími barevnými kolečky. Tedy osobně mám raději, když se mi před čelním sklem nepitvoří geometrické objekty, ale budiž. Jako zajímavé lze bezesporu hodnotit to, že tu a tam vám nějaký podnikatel nabídne, abyste naložili víc, než máte povoleno, nebo abyste se snažili dorazit na místo určení v šibeničním termínu - přirozeně za solidní příplatek. Vy se pak můžete svobodně rozhodnout, jestli budete riskovat, nebo ne. Jenomže riskujete v podstatě jedinou věc, že totiž se s přetíženým kamionem musíte vyhnout váhám na silnicích a zvolit tedy jinou trasu. Policie sice v očích většiny lidí neplatí za zvlášť schopnou, ale takhle líní jako v 18WoS: Convoy policisté skutečně nejsou. Jízda na červenou, kličkování mezi auty, riskantní jízda, to vše je nechává úplně v klidu. Jen když už do někoho narazíte, nebo když překročíte povolenou rychlost, nabývá v okraji obrazovky žlutý ukazatel, jakési upozornění, že jste zneklidnili ruku zákona. Zato když zapomenete na dálnici odbočit k váze, hned po vás jde policejní auto a kolem hlavy vám létají kulky. Není to nepřiměřený policejní zákrok, pane ministře Bublane? Semafory jsou docela zajímavá věc. Človek musí zastavit na červenou, jet na zelenou... Jenže v této hře nejsou semafory ani regulátory dopravy, ani trénink rozjíždění a zastavování, nýbrž prachsprosté samoúčelné zdržovadlo. A ještě k tomu řádně poťouchlé. Je lhostejno, jaké intervaly mají semafory, když jste daleko. Jakmile se přiblížíte, interval se zkracuje asi na pět vteřin. Jinak řečeno, zastavíte na devadesáti procentech křižovatek a dřív, než jí stačíte projet (narozdíl od ostatních vám chvilku trvá, než se rozjedete), tak už zase svítí červená. Upgradování tahačů. Tuning, chcete-li. Jaká to příjemná, očekávaná a vděčná součást her. A jak velké zklamání v 18 Wheels of Steel: Convoy! Celé trapné divadlo probíhá na místě označeném jako "Truckstop". Upgrade různých částí vozu se provádí v možnostech 1) malá úprava 2) střední úprava 3) velká úprava. Zajímají vás přesné typy motoru, výkon, druh a možnosti jednotlivých součástí, případně technické povídání? Tak to jděte do Technického muzea! Je zajímavé, že hry z oblastí na východ od nás bývají ve všech žánrech na štíru s licencemi. Což pochopitelně vede ke zkomolování názvů a jmen. Tento počin českých programátorů není bohužel výjimkou. Pravé americké koráby silnic se tak nejmenují Kenworth, Mack nebo Peterbilt, ale Metalhorse, Pacific nebo Kinetic (k mému oddechu jsem nenarazil na žádný tahač s názvem Lunetic). A ještě jedna poznámka k obsahu. Podtitul Convoy prakticky znamená pouze a jen tolik, že když se jednou za čas dostanete do místa, kde standardní cestovní rychlostí (viz odstavec o rychlostech) za sebou náhodou jede několik aut, začne se v horní části obrazovky zobrazovat obrázek několika náklaďáčků. Hudbu netřeba přímo zatracovat, nicméně když se s každým příchodem do menu ozve ten samý nasládle melancholický začátek jediné melodie, leze to na mozek. Po grafické stránce autoři opravdu ukázali co umí, jenže... Jenže jaksi na úkor věci, páni programátoři. Je hezké, když někdo umí udělat stovky barevných světýlek a zvláštních efektů, ale k čemu to, když je výsledkem simulace velmi nereálného světa? Zkrátka a dobře cesta inovací za každou cenu v této verzi 18 Wheels of Steel smazala většinu dobrého ze starších dílů série a nahradila je zbrklými a zbytečně vyumělkovanými efekty. Návrat ke stylu oněch starších verzí, nebo podobnému stylu hry King of the Road (na kterou jsme v sekci retro vzpomínali v létě loňského roku), by byl prospěšnější.

Detaily

Distributor: 8
Platforma: PC
Multiplayer: NE
Doporučená konfigurace: Windows 98, 2000, ME, XP, procesor 1200MHz, paměť 256MB RAM, grafická karta s 32MB RAM, 0.50GB volno na disku, 4x CDROM
Hratelnost:
30%
Grafika:
50%
Zvuk:
50%
Výsledný dojem:
0%
Celkové hodnocení:
45%

Chcete vidět další Recenze platformy PC? Přejděte na stránku PC Recenze.