Champions: Return to Arms - recenze

Autor: Michael Davidík | 07.06.2005
Žánr:  PS2  | Recenze  | RPG
Multiplayer: NE
Vydejte se s námi do světa Everquestu - tentokrát ale jinak než v oblíbeném MMORPG...
Dávno tomu je, co na konzolovou herní scénu vtrhl nadějný vývojářský tým Snowblind Studios. Hra Baldur's Gate: Dark Alliance nadchla mnoho lidí, včetně mě. Chytlavé akční RPG v úchvatné grafice, tomu se těžko odolávalo, obzvlášť když zde byla možnost multiplayeru. Pak se ale po tvůrcích slehla zem a v tichosti kutili pokračování. Kvůli neshodám s Interplayem (BG: DA 2 dokončil jiný tým) však přešli pod křídla samotné Sony a začali tvořit nový, ambiciózní projekt zaštítěný jménem Everquest - legendy mezi PC hráči a jedním z nejúspěšnějších onlinových RPG vůbec. Champions of Norrath: Realms of Everquest vyšlo v roce 2004 a přineslo to, co se od něj čekalo. Hodně rozsáhlé dobrodružství s vyšperkovanější grafikou, neuvěřitelným množstvím zbraní a věcí a také onlinovým multiplayerem až pro 4 hráče. Vzhledem k úspěchu této hry není divu, že se nám do spárů dostává pokračování s nápaditým názvem Champions: Return to Arms. Stojí ale za investici? Na to se podíváme v dnešní recenzi. *1* *2* *3* Do zbraně se vrací všech 5 hratelných postav (možnost importu hrdinů je samozřejmostí) z jedničky a také dva nové charaktery. V prvním díle jsme měli možnost setkat se s barbarem - ten je silný válečník, který upřednostňuje brutální řešení věcí před ''konvenčními'' kouzly. Jeho opakem je kouzelník - na blízko nepoužitelný, z dálky smrtelný. Lesní elf s lukem v ruce má povolání ranger - mistr s dalekonosnými zbraněmi, slabší při boji zblízka. Jeho temný protějšek se specializuje na nekromancii, a není proto divu, že zanedlouho s sebou tahá nějakého toho kostlivce a kolem sebe plive jedové koule. Aby těch elfů nebylo málo, je tu ještě jiný příslušník této rasy - klerik, který se díky plejádě svých kouzel hodí spíše jako podpůrná postava, ovšem proti nemrtvým nemá konkurenci. Co se týče ras, je to trochu jednotvárně, a proto zde nalezneme také dvě úplně nové a vskutku originální. Vah Shir je příjemná kočička... nebo spíše pěkně nazlobený tygřík, expert na vrhací zbraně. A nakonec Iksar, ještěří šaman se spoustou skvěle vymyšlených kouzel. Jak již jistě každému došlo, hra nabízí, co se týče výběru hrdiny, široké možnosti. A v žádném případě se nejedná jen o kosmetické volby - pokaždé je hra dostatečně variabilní, hlavně díky rozdílným schopnostem. Ale o tom až za chvíli. *4* *5* *6* V příběhu však Return to Arms notně pokulhává. Zatímco v jedničce váš hrdina cestoval po celém světě a postupně odhaloval, kdo že to chce zničit svět tentokrát, nyní vás hra postaví před hotovou věc. Sesbírej úlomky z krystalu zloby, aby nemohl, popřípadě mohl být oživen hlavní záporák z minulého dílu. Vy tak jen cestujete z lokace do lokace, kde splníte nějaký úkol, za což získáté vytoužený artefakt. Přesto není tato úkolová struktura hře úplně na škodu - jen tím trpí příběhové pozadí. Jak jsem již nakousl, máte možnost vybrat si hru za nudné Dobro, symbolizované Everquestovou hvězdou Firionou Vie, nebo upřednostnit krásku Natasslu, služebnici Zla. Průběh to moc neovlivní - občas probíháte jinak nadesignovanou lokací, než v jakých by běžel váš protějšek, ale většinou jen ve stejných prostředích plníte opačný úkol. *7* *8* *9* Hratelnost RtA zůstala nezměněna, a pokud jste hráli nějakého jeho předchůdce, ničím vás nešokuje. Stále jen pobíháte a kosíte davy nepřátel. A stále je to zábava, ačkoliv jedinci, kteří již mají zkušenosti s minulými díly, už tolik okouzleni nebudou, a aby si hru užili, musí je tento styl opravdu HODNĚ bavit. Úplně každý ale musí ocenit zdařilé a pohodlné ovládání, kdy se hlavní tlačítka starají o útok, používání schopností a sbírání věcí, zatímco ty postranní mají na starosti chlemtání lahviček s životem či manou, resp. blok a změnu zbraně. V jednu chvíli si totiž můžete v inventáři zvolit sestavu na blízko a na dálku, a právě pomocí L1 mezi nimi rychle a pohodlně přepínáte. Využití napadne každého - než k vám potvora doběhne, můžete ji zasypat salvou šípů, pak jen přehodíte na těžké obouruční kladivo a nepřítele dorubete. Právě provedení soubojů ruku v ruce s ovládáním je věc, která RtA (a vlastně všechny tituly postavené na stejném enginu) staví vysoko nad konkurenci z počítačů. Za zabité nepřátele samozřejmě, jak už to tak v RPG chodí, získáváte zkušenosti a při dostatečném množství poskočí postava o level nahoru, za což jí můžete nejen zlepšit její základní statistiky, ale hlavně naučit nové schopnosti, popř. vylepšit stávající. Jejich maximální úroveň je 20 a každé postavě přibyly minimálně tři nové, což zaručuje dostatek levelování i pro hrdiny, kteří za sebou mají dlouhé učinkování v prvním díle. *10* *11* *12* Grafické zpracování je i přes svůj letitý základ stále vynikající. Tři možnosti přiblížení pohledu umožní každému nastavit si, jestli hodlají preferovat přehlednost, nebo detaily. Prostředí, po kterých se charaktery pohybují, nemají snad až na tunelovitou strukturu chybu a modely postav jsou provedeny taktéž na výbornou, ať už se jedná o hrdiny či nepřátele. Z prvního dílu byl také skoro odstraněn problém s velkou prodlevou mezi textem a dabingem - zde už je o hodně méně znatelná, a perfektní namluvení si tak můžeme vychutnat naplno. Co se týče doby, po kterou vám RtA vydrží, ta vás nezklame. Ačkoliv délka jedné hry ničím nevyniká, replayabilita je v tomto případě klíč k úspěchu. Svou postavu můžete importovat do hry na vyšší obtížnost a tím získávat nejen další zkušenosti (až do 75. levelu), ale také silnější věci. Další vlastností, která značně prodlužuje trvanlivost titulu, jsou vedlejší mise. Ty se většinou vyznačují vysokou náročností, ale jejich plnění přináší své ovoce v podobě zlepšování postavy a odemykání nových map jak do sigleplayerové hry, tak do vedlejšího Versus módu, kde se můžete vyblbnout hlavně ve více hráčích. Nechybí ani kooperativní arény, kde na vás nabíhají čím dál silnější houfy potvor a vy je spolu s kolegou likvidujete. Další vychytávka prodlužující zábavu. *13* *14* *15* Závěrem si musím znovu postěžovat na fakt, že do případných dalších dílů by to chtělo trochu šťávy, aby si je mohli naplno užít i zkušení veteráni. Hru ale musím i tak ohodnotit dobře, protože originální nápady nejsou vše. Léty prověřená hratelnost je stále stejně chytlavá pro nováčky a nudou u ní neumřou ani ti zkušení. Tak tedy - vzhůru do boje!

Detaily

Distributor: 1
Platforma: PS2
Multiplayer: NE
Doporučená konfigurace: -
Hratelnost:
80%
Grafika:
90%
Zvuk:
85%
Výsledný dojem:
0%
Celkové hodnocení:
85%

Chcete vidět další Recenze platformy PS2? Přejděte na stránku PS2 Recenze.