Stuart Little 3: Big Photo Adventure - recenze

K Vánocům (alespoň k těm televizním) již tradičně patří pohádky a dětské filmy. Mám takový dojem, že letos jsem zahlédl i upoutávku na film Myšák Stuart Little, který z těch novějších patří mezi nejoblíbenější. Uznejme ale, že jde snad pouze o ryze dětskou záležitost, neboť to, co příběh popisuje (tj. poklidná americká rodinka jako vystřižená z reklamy na zubní pastu se zaručeným bělícím účinkem se rozhodne pro adopci bílé myšky), je přinejmenším dosti ujeté, ne-li přímo úchylné. Nicméně lidé si tento celovečerák oblíbili, a tak se brzy dočkal druhého pokračování a v této době se již začíná prodávat i třetí díl (Nutno dodat, že jestli film opravdu vypadá tak, jako v traileru, který je bonusem v dnes recenzované hře, jde o velký krok směrem zpět. Celý snímek je pouze animovaný a celkově nevypadá zrovna nejlépe. Možná to je ten důvod, proč se neobjevil v kinech, ale začal se rovnou distribuovat na VHS a DVD...). Myšák zkrátka frčí, avšak zatím žádná z jeho dosavadních konzolových mutací nestála ani za řeč. Tento nelichotivý status se právě teď pokouší změnit zábavná dětská hříčka jménem Stuart Little 3: Big Photo Adventure. Celé Stuartovo dobrodružství začíná ve chvíli, kdy se mu nechtěně podaří nastartovat malý model letadýlka a následně ho v šoku neukočíruje a povede se mu shodit fotoalbum – Georgeův školní projekt (George je Stuartův starší, větší a hlavně o dost, ehm, lidštější brácha) – do akvárka. Co čert nechtěl, Georgeovi fotky byly vytisknuty na nějaký zvláštní, vadný, nevoděodolný fotografický papír, takže se po styku s životadárnou tekutinou okamžitě proměnili na různě rozmazané barevné skvrny. Ovšem nemá smysl truchlit nad rozlitým mlékem, Stuart ani chvilku nečeká a vydává se obstarat fotografie nové. Tak tedy honem do práce! Vaším prvním útočištěm je zahrada rodiny Littleových, a abyste neměli pocit, že jste na to všechno sami, bude vám občas pomáhat i lstivý a místy trochu natvrdlý kocour Snížek. Musím hned na začátku dodat, že dlouhé dialogy (které lze naštěstí přeskočit) mě místy nudily a řekl bych, že možná až zbytečně zdržují celou hru a ubírají jí na dynamičnosti. Avšak samotné herní lokace jsou přímo nádherné. Ač svojí rozlehlostí nepřekonávají San Andreas, ba ani Vice City, mnohdy se Vám povede v nich zabloudit a pěší přesun z jednoho konce na druhý také nějakou tu minutku zabere. Celé hrací pole je navíc poseto spoustou různých ikonek, jejichž aktivací vyvoláte fotografický režim, nějaký zapeklitý úkol, anebo všudypřítomnou nápovědu. Je vidět, že hra byla vyvíjena hlavně pro děti, neboť téměř každému vašemu počínání předchází krátké instruktážní video. *reklama* Ač má Suatr Little 3 přízvisko Big photo Adventure, je focení snad tím nejmenším z celého dobrodružství. Mnohem více času vám zabere sbírání různobarevných kuliček, které vám váš fotoaparát dobíjejí, a plnění různých úkolů ve stylu „když mi přineseš to a to nebo uděláš tohle a tamto, můžeš si mě vyfotit“. Ačkoliv to zní jednoduše, mnohdy se při tom i pokročilejší hráči zapotí. Například takové závodění v minibuginách na dálkové ovládání (kde mě mimochodem velmi pobavil tachometr v pravém rohu obrazovky, který mnohdy ukazuje rychlost až 70 mil za hodinu, přičemž autíčka ujednou sotva dva metry za sekundu) není žádná hračka, neboť soupeři ve své jízdě téměř nechybují a jedinou možností, jak je předjet, je pouze velmi rychlé řezání zatáček. Ostatní úkoly jsou ovšem o poznání jednodušší a obvykle spočívají pouze ve zmáčknutí určitého vypínače, popř. ve výhře v menší minigolfové partii. O trochu větší zábavě by se dalo mluvit v případě EyeToy miniher (ano, ač velmi sporadicky, hra podporuje i EyeToy technologii), které se ovšem vyskytují pouze ojediněle a jsou navíc dle mého názoru poměrně odfláknuté... Ve vašem putování vám bude pomáhat spousta dopravních prostředků. Je otravné přebíhat celou mapu z jedné strany na druhou jen pomocí vlastních tlapek, a tudíž stačí pouze stisk jednoho tlačítka na DualShocku a Stuartovi přibude helma na hlavě a skateboard pod nohama, anebo windsurf v případě, že se zrovna plácáte někde na vodě. S takovým prknem dovede Stuart předvádět všelijaké triky (bez rizika nepříjemného pádu), a když se zrovna dostanete k nějaké rampě, chvílemi nevíte, jestli právě nehrajete nějakou dětskou verzi Tony Hawk’s Pro Skater. Krom těchto šikovných přibližovadel se ve hře nacházejí také stroje těžšího kalibru. Tentokrát nemám na mysli BMX kolo, či autíčko na dálkové ovládání, ale například takovou vzducholoď nebo těžkopádný opancéřovaný tank, pomocí jehož děla vám je umožněno rozbíjet všelijaké průchody a krabice s bonusovými předměty (a pak že z malých dětí nemají vyrůstat vandalové). Bohužel při snaze o osvojení si těchto strojů se zapotíte mnohokrát více než při běžném potulování hrací plochou, kdy je ovládání naštěstí velice intuitivní a bezproblémové. Na fotografické dobrodružství malého myšáka Stuarta se kouká poměrně hezky. Není to sice žádný Far Cry nebo Doom 3, ale vaši mladší sourozenci, kterým je hra určena, si určitě stěžovat nebudou. Všude roste zelená travička, na nebi poletují pestrobarevní motýlci a Stuart se obléká do více či méně ujetých kostýmků. Zkrátka pohádkový svět, jak má být. Tento skvělý první dojem ze hry vám ovšem ihned pokazí přítomná zvuková kulisa. Hudební doprovod je nevýrazný, ve hře není žádná melodie, která by se mi snad zalíbila a uvízla v paměti, samotné zvuky jsou už pak jen silně podprůměrné a omezují se už jen na pouhé praskání balónků, nevýrazné šplouchání vody a drnčení koleček u skateboardu. Samozřejmě, děckům to bude stačit, ale i tak mohli vývojáři téhle části hry věnovat o něco více času. Stuart Little se už ve své bugině řítí k cílové rovince a my budeme za chvíli spolu s ním také finišovat. Já osobně nikdy nejsem nadšen ze žádných her s licencí nějakého oblíbeného dětského filmu, neboť podobné rychlokvašky mají za úkol akorát nikoli pobavit, ale připravit rodiče dychtivých ratolestí o hromadu peněz zakoupením dalšího produktu s velikánskou fotografií jejich oblíbeného hrdiny na obalu. Stuart Little 3: Big Photo Adventure je ale jiný – stejně tak jako například před několika měsíci Madagascar, který snad jako první představoval hru podle animovaného filmu, která nejenom že se dá hrát, ale dokáže dokonce i pobavit. Pokud je vám více jak dvanáct let, sáhněte přeci jenom po něčem trochu „vyspělejším“, ale jestli navštěvujete ještě první stupeň základní školy, máte doma PlayStation 2 a oblíbili jste si malého bílého myšáka, mohla by vás tahle docela povedená hříčka i možná bavit.