Prince of Persia: Písky času - ostatní

Autor: Michael Davidík | 05.01.2005
Žánr:  PC  | Ostatní
Multiplayer: NE
Pod mou přísnou ruku se chtě nechtě ocitl titul, který mnoha lidem (také i mně) vyrazil dech. V dílnách montrealského Ubisoftu se dnes recenzovaný Prince of Persia: Písky času vesele kutil, aniž by o tom herní komunita vůbec něco věděla...
Pod mou přísnou ruku se chtě nechtě ocitl titul, který mnoha lidem (také i mně) vyrazil dech. V dílnách Montrealského Ubisoftu se dnes recenzovaný Prince of Persia: Písky času vesele kutil, aniž by o tom herní komunita něco věděla. To však zajisté víte, že? Vím, že přeci jen je tato hra staršího data, avšak není na škodu si ji připomenout a hlavně - musíme přeci zhodnotit profesionální českou verzi nebo ne? :) Nejdříve si raději ihned řekněme, o jaké to pokračování se vlastně jedná. PoP:PČ není pokračování posledního vydaného dílu (Prince of Persia 3D), jak by si většina z Vás logicky myslela, avšak jedná se o pokračování nejslavnějšího dílu celé série - a to úplně prvního, který byl vydán v roce 1990. A proč se tak autoři rozhodli? Inu, nevím. Dle mého názoru chtěli autoři začít odznovu, a tak pokračují v díle nejstarším. Dnes recenzovaný PoP:PČ je takovým mixem všech doposud vydaných dílů. Jedná se o akční adventuru, se všemi známými pastmi a prostředími z „jedničky“ a samozřejmě s nápady z „dvojky“. To vše by však na novou hru sotva stačilo, a tak byla doplněna o mnoho novinek, které ji dělají víjimečnou. Vše si povíme za chvíli - nejdříve začněme příběhem. [b]Jako písek v přesýpacích hodinách...[/b] Děj hry je zasazen do dávné minulosti, přesněji do období slávy Perské říše. Hlavní hrdina s příhodným jménem „Princ“ je synem krále Sharamana, a jak už to tak bývá, vidí v otci svůj vzor. Na výpravě proti Maharadžovi, kam putoval spolu se svým otcem, se mu podaří získat artefakt známý pod jménem „Sands of Time“ (Písky času). Podle staré legendy získá majtel tohoto artefaktu absolutní kontrolu nad tokem času - musí však vlastnit „Dagger of Time“ (Dýku času), kterou se cenná relikvie ovládá. Princ získá oba artefakty a na přání samotného vládce aktivuje artefakt, což samozřejmě neměl dělat. Království se začíná bortit a upadat do chaosu. A aby toho nebylo málo, celé království je napadeno téměř nesmrtelnými písečnými vojáky. A vy v kůži Prince musíte toto nebohé království zachránit a odvrátit naprostou zkázu. Do děje je také zapleten i Vezír (známý to kripl z jedničky), který neustále prahne po moci a za možnost ovládat čas a měnit minulost podle svého obrazu, by udělal jednoduše cokoliv. Autoři příběhu nezapomněli i na jeho milostnou stránku. Ta je však za začátku hodně nejasná. Farah, dcera Maharadžova, nenávidí Prince, který spuštěním artefaktu vše způsobil. Bohužel má Princ Dýku času, a tak musí putovat s ním. Při putování toho spolu mnoho zažijí... a dále nic říkat nebudu (opravdu byste byli ochuzeni o skvělý zážitek a napětí, jak to vše nakonec dopadne). Mohu jen říct, že to nebude až tak růžové, jak si zajisté myslíte z předchozí věty. Nyní si rozebereme hru do detailu, začneme grafickým zpracováním. [b]... tak i život náš pomalu utíká...[/b] Není nad čím přemýšlet - hra vypadá opravdu nádherně, inu posuďte sami z okolních obrázků. Mohu vás však ujistit, že i když přiložené obrázky vypadají opravdu slušně, není to nic ve srovnání s tím, když všechnu tu krásu vidíte v pohybu. Palmy se ve větru krásně vlní, architektura staveb je naprosto famózní, všudypřítomná magická mlha dává hře opravdu pohádkový nádech, a tak se téměř ihned ponoříte do světa Tisíce a jedné noci. Grafické ztvárnění všech postav je vytvořeno na jedničku. Princ, Farah, Vezír i vaši nepřátelé - všichni vypadají opravdu dobře. Píseční vojáci vypadají hrozivě a každý z nich je skoro dvakrát vyšší než vy samotní. Ostaní nepřátelé jako brouci či supi nejsou kupodivu odbyti, ale i na nich si autoři nechali záležet. Zkrátka je provedeno do nejmenších detailů úplně vše. Prostředí, kterými budete procházet, dali autorům určitě obrovskou práci, jelikož takové exteriéry jsou opravdu kolosální, a tak se nedivte, až budete přecházet po úzkém trámě do rozbořené věžičky 200 metrů nad zemí. Interiéry (např. kobky) vypadají taktéž dobře - jsou plné pavučin, špíny, krve a ostatních „ingrediencí“ vhodných pro tento typ prostředí. Jednoduše řečeno, po grafickém zpracování nelze hře opravdu NIC vytknout. [b]... kdyby však šlo čas ovládat... [/b] Dále by bylo dobré si něco říci o té nejdůležitější novince - o Princovo pohybech. Princ je rozený atlet, a pokud byste znali někoho, kdo dokáže např. běžet po zdi, přeskakovat z lana na lano, ze sloupu na sloup, z jedné tyče na druhou pomocí salta, dejte mi vědět :). Princ zvládá opravdu nesčetné množství pohybů, které jsou pro běžného smrtelníka prakticky neproveditelné. Takový japonský ninja by si mohl do svého slušivého černého oblečku tak maximálně stříknout a jen tiše závidět. Ze všech pohybů je asi nejzajímavější běh po zdi, bez kterého si opravdu ani nevrznete. V podstatě celá hra je založena na tomto jedinečném pohybu (mnozí ho znají v trochu jiném provedení, a to z hry Enter the Matrix), a věřte nebo ne, je to paráda. Pro opravdové kvantum pohybů je připraven velkolepý design prostředí (jak jsem již psal) a ani byste nevěřili, po čem všem se dá vylézt, ručkovat nebo přeběhnout. Ovládání hry je trochu náročnější, avšak po 10 minutách hraní se vám dostane pod kůži a vy si pak budete moci vychutnat celé dění na vaší obrazovce. A to jsem se ještě nezmínil o soubojích! Souboje jsou tou pomyslnou třešničkou na dortu. Při boji máte k dispozici řadu různých komb (přeběhnete přes protivníka, udeříte ho do hlavy a na zemi ho ještě jednou ranou dorazíte nebo například využijete zdi naproti, rozeběhnete se proti ni a vší silou se odrazíte proti protivníkovi, který bude pěknou chvilku ležet v bezvědomí). Jak jsem již psal o pár řádek výše, píseční vojáci jsou téměř nesmrtelní. Vždy až budou mít dost a budou sladce spinkat na zemi po výprasku, musíte je vždy dorazit - bodnout Dýkou času (jinak opět ožijí). Poté se rozpadnou na písek a vy ho vstřebáte do Dýky času. Tento písek (sílu) použijete při případné smrti nebo okamžiku, který se vám vyloženě nepovedl, a to tak, že jednoduše vrátíte čas o pár vteřin zpět. To zní skvěle, že? S Dýkou času se dá provést mnoho dalších věcí jako například zmrazení protivníka při boji, což je velice důležité, protože vám to mnohdy usnadní boje s několikanásobnou přesilou. Prince není moc odolný, ale na druhou stranu se úplně zotaví po napití obyčejné vody, které je ve hře poměrně dostatek. [b]... bylo by přeci po problému...[/b] Co dodat dále? Musím říct, že ozvučení hry je také výborné a hudba dokreslující atmosféru hry je také výtečná. Autoři si hudbu vybrali opravdu dobře. Unavuje vás už, jak hru vychvaluji? Dobrá dobrá, je čas na zápory - není jich mnoho, ale jsou poměrně důležité. V tajných místnostech se občas zpozdil zvuk o pár vteřin. Není to bůhvíjaká nehorázná chyba, avšak to přeci jen trochu zamrzí. Také bych měl jisté výhrady k dabingu. Takový Vezír je namluven opravdu solidně, ale Princ se mi chvílemi zdál moc přehraný a naopak Farah mne někdy tónem svého hlásku dokázala spíše rozesmát. To vše se dá ale stále pochopit, ale tím největším nedostatkem (a to jsem řekl slušně) je kamera. Sice ji můžete částečně ovládat (dokonce se můžete přepnout i do pohledu první osoby), avšak při bojích někdy nestíhá zachycovat důležité okamžiky. Mnohokrát měla mou smrt na svědomí právě kamera. Někdy si zajede mimo obraz a vidíte opravdu prd, někdy zavítá i pod podlahu, a dokonce se mi stalo, že kamera ukazovala jednu moc krásnou palmu, a to, že dole dostávám příšerně do držky, ji vůbec netrápilo. A poslední nedostatek je opravdu jen takové rýpnutí do výkalu - hra sice není krátká, avšak dlouhá také ne. Je pravda, že se hra nedá libovolně ukládat (uložit pozici si můžete vždy ve světelném portálu, kde je vám v animaci - vizi - ukázán postup pro další cestu), avšak portály nejsou od sebe až tak vzdáleny. Čili zábava na několik večerů odpadá, protože hru za jedinou noc dohrajete. Co mne ale OPRAVDU potěšilo, je fakt, že se ve hře ani jednou neobjeví otravný nápis „Loading...“ Je to tak, hra se hraje bez přetržení!!! Pánové bravo, to jsem ještě v žádné jiné hře neviděl!!! [b]... nebo se mýlím?[/b] PoP:PČ je opravdu zdařilé pokračování legendárního Prince of Persia. Hra je skoro po všech stránkách dovedena k naprosté dokonalosti. Hra také čpí humorem a dobrými logickými puzzly, na které jsme z akčních adventur podobného typu zvyklí (ano, i zde se posouvají bedny :)). Ti, kteří byli zklamáni z posledního dílu této série (Prince of Persia 3D), mohou jásat, protože tento kousek je opravdu úžasný a nebýt drobných nedostatků, hra by ode mne dostala 100% hodnocení. Pokud se mezi vámi nachází ještě někdo, kdo tuto hru nehrál, nezbývá mi nic jiného než mu doporučit, aby svou chybu okamžitě napravil! A pro nás ostatní tu mám radostnou zprávu - pokračování dnes recenzovaného PoP:PČ je již na pultech a vy se tak můžete těšit na recenzi, kterou vám váš oblíbený gamespot.cz přinese (a pokud budu mít trochu štěstí, recenzi dostanu na starost opět já :)). Zápory: - ach ta kamera - konzoloidní ovládání - délka hry Klady: - příběh a jeho závěrečné vyvrcholení - grafické zpracování - nové pohyby Prince - hudba a vůbec celková atmosféra [b]Verdikt:[/b] Nový Princ se opravdu povedl. Je vidět, že Jordan Mechner stále ví, jak vytvořit opravdu dobrou hru. Vřele doporučuji všem, aby si tento vyjímečný kousek nenechali ujít. Hra se prodává za opravdu slušnou cenu, takže na co ještě čekáte?

Detaily

Distributor: 
Platforma: PC
Multiplayer: NE
Doporučená konfigurace: CPU 1,2 Ghz, 256 MB RAM, GeForce 3 a lepší (pozor GeForce 4 MX440 hra nepodporuje!!!)
Hratelnost:
0%
Grafika:
0%
Zvuk:
0%
Výsledný dojem:
0%
Celkové hodnocení:
90%

Chcete vidět další Ostatní platformy PC? Přejděte na stránku PC Ostatní.