Sega Genesis Collection - recenze

No a protože se do mých seschlých pařátů (hraju už dlouho) dostala hra Sega Genesis Collection, která přináší herní perly systému Sega Genesis, napíšu teď retro recenzi, jak se patří. Hra Sega Genesis Collection (v Evropě Sega Mega Drive Collection, podle změněného názvu původní konzole) se už nějakou dobu vyskytuje v obchodech za téměř platinovou cenu. Tato kompilace her těžko zaujme dnešní hráče, kteří poměřují kolik snímků má hra za sekundu nebo jaké fyzikální zákony hra dodržuje. Ovšem u jedinců, kteří už hrají gamesy delší dobu (alespoň deset let), může tato hra dopadnout na úrodnou půdu. A u těch, kteří některou z nich hráli na Mega Drivu, se nám nepodařilo zjistit jakékoliv stanovisko, protože zrovna se sedí a paří možná až do konce světa. A protože k nim patřím, dopředu říkám, že tato recenze bude zaujatá, ale nebojte se, já se budu krotit.

Po spuštění vás překvapí příjemně zpracované menu, v seznamu si můžete vybrat celkem 30 her, což už je hodně velká porce zábavy. Hry jsem pracovně rozdělil do třech kategorií, od nejlepších po naprosté ležáky, které pouze zvyšují počet a herně nejsou nic moc. Sega se vytáhla, ke každé hře si můžete přečíst nějaké ty zajímavosti a pár rad do začátku hraní. Hry jsou po zvukové a grafické stránce vylepšeny, někdo si dal tu práci s vyhlazením nevzhledných čtverců (znalci emulátorů na PC budou vědět), samozřejmě zázraky nečekejte, některé hry spadají do konce 80. let.

Herní perly, ale také nehratelný odpad

Pro mě je jasná jednička mlátička Golden Axe. Tato hra je známá prakticky všem hráčům, protože se vyskytovala téměř na všech systémech včetně PC. Fantasy háv, vyvážená obtížnost a geniálně vybalancovaná hratelnost pro dva hráče znamenala neskutečný hit. O tom svědčí i připravovaný remake, který má vyjít začátkem příštího roku. Další pokračování už bohužel nebyly tak úspěšné (na disku jsou taky), protože řešily hlavně grafiku a zapomněli na hratelnost. Další jistotou je dvojice plošinovek s ježkem Sonicem v hlavní roli. Tehdy byl ještě třída a úspěšně šlapal na paty i samotnému Máriovi od firmy Nintendo. škoda, že tvůrci nezařadili do kompilace i třetí díl, který doloval z grafiky maximum. Do třetice lze doporučit bojovku Virtua Fighter 2, jehož páté pokračování si můžete dopřát na next-gen konzolích.

Další várku her tvoří zajímavé hry, které už ale nejsou tak známé nebo nesednou každému. Sem patří např. Sahoadow Dancer, trilogie o delfínovi Eccovi, několik pokračování Phantasy Star, které svého času úspěšně šlapaly na paty i sérii Final Fantasy nebo logický rychlík Columns. Samozřejmě v kompilaci najdeme také hry, které nám herně moc neřeknou. Jde především o hry, které byly primárně určeny pro děti (např. Alex Kidd). Zařadil bych sem i Altered Beast, což je sice velice známá hra, ale je tak těžká, že se prakticky nedá hrát.

Co říci na závěr? Ano, všechny dobré hry ze Segy na této kompilaci nejsou – jmenujme např. vynikající trilogii Streets of Rage, ale nemůžeme mít prostě všechno. Veteráni si určitě rádi zavzpomínají a pro mladší ročníky se nabízí ideální možnosti, jak si doplnit hráčské vzdělání.