Rozhovor s Radkem Friedrichem - ostatní

[b]Petr Sládek: Můžeš našim čtenářům popsat, co máš v popisu práce?[/b] [b]Radek Friedrich:[/b] Čtu veškeré texty, které se v Levelu objeví (asi tak 3x), doplňuju chybějící údaje/obrázky v recenzích, vymýšlím obsah některých redakčních stránek v časopisu, občas zbyde čas i něco napsat – preview nebo recenzi. Jo, a hraju Mashed a WoW (World of Warcraft - pozn. redakce). [b]P: Jak ses vlastně k psaní do Levelu dostal?[/b] [b]R:[/b] Dělal jsem ve Vogelu už předtím, než jsem se pod křídla vydavatelství Level dostal. Pak už stačilo potkat Honzu Herodese na chodbě, zapříst zasvěcený hovor o nejlepších hrách na Amize a rázem ze mne byl začínající autor. [b]P: Pracuješ v levelu již pěkných pár let, baví tě tahle práce stále?[/b] [b]R:[/b] Zas tak dlouho mi to nepřijde, ale možná je to právě tím, že mě hraní pořád ještě nepřestalo bavit. [b]P: Honza odešel do Cenegy, neláká tě to také?[/b] [b]R:[/b] Odejít, nebo odejít do Cenegy? Zatím žádné zaječí úmysly nepociťuji, možná jednou na stará kolena bych se mohl stát potulným guru, který bude na svých cestách kázat moudra z herního pravěku. [b]P: A co dělat herce? V LTV předvádíš pěkné herecké výkony :)[/b] [b]R:[/b] Po několika zážitcích z natáčení celovečerního filmu (např. role vojáka jsoucího s korbelem v levé dolní části plátna) jsem zjistil, že na 10 hodin natáčení připadá asi tak 10 minut práce, asi to jinak nejde, ale hereckou kariéru zatím budu uskutečňovat asi jen v Level TV. [b]P: Jak přibližně probíhá tvůj pracovní den?[/b] [b]R:[/b] Vstanu, hodinu snídám, pak jedu do práce. Pokud tramvají, čtu si v PocketPC knížky, pokud autem, sleduju radši provoz. V práci pak strašně dřu, většinou až do bezvědomí, nebo do doby, kdy mě uklízečka vyhodí z kanceláře, že je třeba vyluxovat. Je pravda, že tu celodenní dřinu se mi často daří prokládat hraním různých her, takže to snáším velmi dobře. [b]P: Čím jsi se chtěl stát jako malý kluk?[/b] [b]R:[/b] Myslím, že jsem chtěl být tankista, pokud možno řidič T-34 s číslem 23. Ale asi mě zmátla tehdejší propaganda... nakonec jsem stejně dostal modrou knížku. [b]P: Jak ses učil ve škole? kam jsi chodil po základce?[/b] [b]R:[/b] Dvojky, trojky po celou dobu mých studií, i jednička by se našla... Střední školu jsem vystudoval Na Příkopě, což je silnoproudá elektroprůmyslovka – mohl bych zfleku nastopit třeba jako důležitý mačkač tlačítek do Temelína. Vysokou jsem zkoušel taky elektro, ale po třech letech živoření v prvním semestru jsem si našel jiného koníčka. [b]P: Kdy jsi měl možnost zahrát si první hru a jaká to byla?[/b] [b]R:[/b] Úplně první hru jsem hrál někdy v páté, šesté třídě na základce, a jestli mě paměť neklame, tak to bylo Commando na Spektru. [b]P: Vím o tobě, že máš syna, hraje také hry?[/b] [b]R:[/b] Hraje zatím tím stylem, že v Mashed šlape na plyn, ve Shrekovi hází sudy, v Hurdlerovi skáče přes překážky a ve World of Warcraft mi radí, kudy mám utíkat před vlkama. [b]P: Hraješ hry i doma?[/b] [b]R:[/b] Hraju, ale hlavně v noci, kdy je všude klídek, všichni spí a já se můžu zavřít ve svém herním doupěti. [b]P: Co tvému povolání říká tvoje drahá polovička?[/b] [b]R:[/b] Mám dojem, že si pomalu zvykla a vždycky ji mile překvapí, že se každý měsíc objeví jeden, dva dny, kdy nemám uzávěrku (možná to není každý měsíc, teď nevím). [b]P: A teď z trošku jiného soudku, jak se ti líbil letošní Invex?[/b] [b]R:[/b] Letošní Invex mě nenadchnul, protože byla strašná zima a já měl letní boty... ale v pavilonech bylo teplo, takže zase nechci soudit moc příkře. Nicméně loni byl lepší (svítilo sluníčko). [b]P: Díky za rozhovor[/b] [b] A pro zajímavost pár momentů s Radkem z Level TV [/b]