Inquisitor

Hereze bují a ďábel se vkrádá do lidských srdcí! Je na vás, abyste tomu učinili přítrž.

Zdá se, že v poslední době se s českými hrami na hrdiny roztrhl pytel. Vždyť po dlouhých letech půstu se během měsíce objevily dva nové tituly. Po povedeném Numenu přichází Inquisitor, který je opět dílem lidí z pražského Cinemaxu. Povede si alespoň stejně dobře jako jeho soukmenovec ze starověkého Řecka?

Na Inquisitorovi se pracovalo neuvěřitelných deset let a na hře je to vidět, a to v dobrém i špatném slova smyslu. Po spuštění vás zřejmě čeká šok, protože grafika je opravdu velmi zastaralá a působí jak zjevení z dob dávno minulých. Časem si naštěstí zvyknete a i přes technickou zastaralost mají prokreslené lokace co nabídnout. Tím, na co si ovšem nezvyknete, jsou animace. Ty jsou skutečně hrozné a i ty takřka patnáct let staré z prvního Diabla byly lepší. Postavy se pohybují neuvěřitelně pomalu a uměle, bojové animace jsou pak příšerné. Postavy dlouze stojí, aby následně během kratičkého okamžiku sekli a následně opět dlouze stáli a civěli. Grafikou si vás Inquisitor rozhodně nezíská, ale naštěstí má jiné přednosti. A co si vlastně Inquisitor přinesl dobrého z dob herního pravěku (nebo minimálně středověku)? Klasickou old-schoolovou hratelnost. Budete se divit, ale v době, kdy vás hry provedou za ručičku od začátku do konce během pěti hodin, má nekompromisní hratelnost Inquisitora stále co nabídnout. Čeká vás mnoho náročných bitev, rozsáhlé rozhovory a návraty za léčiteli do měst. Inqusitor se dosti podobá legendárním Baldur’s Gate, které si také bere za vzor. Čeká vás tak rozsáhlé RPG s důrazem na rozhovory a poněkud akční boj.

Na počátku dobrodružství si vyberete ze tří postav, volba poznamená nejen váš způsob boje, ale i váš společenský status. Na výběr je z kněze, příslušníka neúprosné inkvizice, paladina, člena Bratrstva spravedlivých, a zloděje, což je bývalý šlechtic. Dle vaší volby se bude lišit přístup obyvatel k vaší maličkosti, což je příjemné zpestření. Za každé povolání můžete pomocí speciálních úkolů dosáhnout na vyšší hodnost, která vám zajistí příjemné výhody. Po prvotní volbě si vyberete portrét, schopnosti a rozhodíte pár bodíků do síly a spol., poté už nic nechybí tomu, abyste se vydali na dlouhou pouť příběhem Inquisitora. Vývoj postavy probíhá klasickou cestou, zabíjením nepřátel a plněním úkolů získáváte zkušenosti a postupujete po úrovních. Při každém takovém postupu získáte čtyři bodíky do vlastností a čtyři do schopností, které jsou z většiny pro každou postavu unikátní. Navíc ve schopnostech můžete dosáhnout určitého stupně mistrovství. Stupně jsou vždy čtyři - učedník, učeň, tovaryš a mistr, a kromě dostatečné schopnosti budete potřebovat i odpovídající úrovně postavy a vlastností. Systém je to zajímavý, bohužel ho trochu kalí fakt, že schopnosti jsou vesměs spíše pasivní a nepřátele budete, kromě kouzlení, řezat základním útokem.

Ze sluncem zalitého Řecka z Numenu se přesuneme do říše Ultherst, do doby temného středověku. Říše je v rozvratu, probouzejí se temné síly, bují kacířství a dokonce i samotný Bůh ztrácí s obyvatelstvem trpělivost a sesílá několik božích ran. Zoufalou situaci se snaží řešit Inkvizice, která Ultherstu vládne železnou rukou, ale příliš se jí to nedaří. Do všeho se ještě plete Bratrstvo spravedlivých, které zpochybňuje inkviziční metody a snaží se samo dostat k moci.  Temné události odehrávající se v poslední době však nejsou žádnou náhodou, nýbrž za nimi stojí smrtící spiknutí usilující o konec království božího na Zemi.

Příběh se velice vydařil a místy připomíná až detektivní adventuru. Začíná sice nenápadně, kdy máte prověřit smrt obchodníka, avšak brzy rychle nabírá na obrátkách a vy jen s ústy dokořán sledujete, kam až hereze sahá. Vaším úkolem v každém ze tří měst je pátrání po hříšnících. Nejdříve je třeba získat usvědčující důkazy, poté vám soudce vystaví zatykač a můžete se vrhnout na mučení podezřelého. K dispozici budete mít postupně až čtyři mučící nástroje, vedle starých známých skřipce, železné panny a pranýře vás čeká i méně obvyklé stappado. Pokud je osoba vinna, tak se dříve či později přizná a následuje poslední fáze – soud. Ten se koná kousek za městem na popravišti, je třeba přednést důkazy a následně upálit kacíře na hranici. Hřát vás pak může pocit, že je Ultherst zase o něco blíže spáse.

Ruku v ruce s příběhem jde i skvělá atmosféra. Při pouti říší se setkáte s pokrytectvím, intrikami a spoustou lží. Atmosféra temného středověku ze hry přímo sálá. Dobrému pocitu z herního světa nahrává i velice vydařená hudba, která skvěle dokresluje dojem ze středověkého světa. Bohužel zvuky se už zdaleka tolik nepovedly, kromě několika málo výkřiků vás toho moc nečeká.

Hlavní podíl z neuvěřitelně dlouhé hrací doby zabírají rozhovory a boje, tudíž nebude na škodu podívat se na ně pěkně z blízka. Začněme tím, co se povedlo více, rozhovory. Ty jsou opravdu velmi rozsáhlé a umím si představit, že spoustě hráčů to bude vadit, pro ty ovšem tato hra není určena. Hlavní je, že rozhovory si i přes svou až grafomanskou rozsáhlost zachovávají velice vysokou kvalitu. Všemožné postavy se vyjadřují takřka ke všem tématům a tuny textu by jistě vydaly na celou knihu. Na vás však v rozhovorech občas čeká možnost výběru, jak se zachováte. Dle vašeho jednání pak vaše duše spěje k nebi či peklu a na vaší morálce závisí i to, jak celý příběh dopadne.

Hlavní nedostatek hry nevidím v zastaralém technickém zpracování, ale ve zpracování bojů. K Inquisitorovi by se skvěle hodily tahové souboje, avšak na ty si musíme nechat zajít chuť. Místo nich v Cinemaxu aplikovali jakýsi nezdařený pokus o kopii akčních bojů z Diabla. Boje se nedají pauzovat, jsou zmatené a hlavně velice frustrující. Zaměření nepřítele je obtížné, herní postava se motá okolo soků místo aby zaútočila. Problémem je také schopnost se strefit do protivníka, která působí až moc náhodně. Někdy nepřítele zdoláte na to tata, jindy ovšem boj s tím samým protivníkem trvá mnohem déle jen proto, že máte zrovna smůlu. Docela tedy záleží na náhodě, což není příliš šťastné řešení. Každopádně, když boj poprvé nevyjde, tak snad více štěstí přinese další load. Různorodí nepřátelé jsou také dosti obtížnostně nevyvážení. Velké problémy dělají mágové, kteří jsou několikanásobně silnější než jejich na blízko bojující příbuzní. Nepřátelé se ještě částečně respawnují, ale působí to poměrně věrohodně a nijak to nevadí.

Dalším problémem Inquisitora je několik bugů. Jde o nesmírně rozsáhlou hru s nelineárním příběhem, takže je logické, že všechny možnosti volby se autorům nepodařily vychytat, a když máte smůlu, tak vám hra nepůjde dohrát. Naštěstí autoři na opravách usilovně pracují a případné poškozené pozice opravují. Inquisitor také občas zamrzá a padá, ale nejde o nic hrozného a nestává se to příliš často.

Zamrzí také absence pořádných spolubojovníků. Nějaké pohůnky si do party sice můžete přivést, ale nijak je nevybavujete vybavením a kromě primitivních příkazů trhej/stůj s nimi ani nelze diskutovat. Zkrátka slouží pouze jako podpora v boji, což je škoda. Zrovna nedávno Dragon Age ukázal jaké kouzlo může mít pečlivě prokreslená parta dobrodruhů. Problémy se nevyhnuly ani inventáři, ve kterém panuje chaos. Zde by jistě každý ocenil funkci automatického zarovnání předmětů.

I přes tyto nedostatky nelze Inquisitora hodnotit jinak než kladně. Nabízí v dnešní době neviděnou porci dobrodružství, které vám zabere několik dlouhých zimních večerů. Atmosféra temného středověku je skvělá a příběh jí zdatně sekunduje. Užijete si i propracované rozhovory a výbornou hudbu. Před takřka ultimátním hodnocením zastavilo Inquisitora přeci jen velmi archaické zpracování a špatný systém bojů. Také jsem postrádal zajímavé osobnosti a vztahy v partě. Škoda, protože opravdu nechybělo tolik, aby Inquisitor překonal přehypované Dragon Age. Právě atmosférou a příběhem ho hravě strčí do kapsy a dokonce si troufám tvrdit, že pro mnoho old-schoolových hráčů bude lepší než nový hit od BioWare. Překonejte předsudky ze zpracování a dejte Inquisitorovi šanci, bohatě se vám za to odmění!

Směsice bojů a rozhovorů 65% Zastaralá, animace jsou pak strašné 35% Hudba je výborná, zvuky slabé 70% Obrovská herní doba 80% Vydařené RPG ze staré školy 70%

Diskuze k článku Inquisitor

K tomuto článku zatím nikdo komentář nepřidal.